vévoda

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɛː.vɔ.da]

dělení

• vé-vo-da

etymologie

Z praslovanského *vojevoda (zřejmě kalk z řečtiny), tedy vlastně "ten, kdo vede voje, vojsko". Srovnej např. vojvoda, polské wojewoda či ruské воевода téhož významu, co do způsobu tvoření i německé Herzog či řecké στρατηγός téhož či přibližně téhož významu.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vévoda	vévodové
genitiv	vévody	vévodů
dativ	vévodovi	vévodům
akuzativ	vévodu	vévody
vokativ	vévodo	vévodové
lokál	vévodovi	vévodech
instrumentál	vévodou	vévody

význam

1. panovnický titul
2. vysoký šlechtický titul
3. (zastarale) vojevůdce

překlady

1. panovnický titul

   • angličtina: duke
   • dánština: hertug
   • finština: herttua
   • francouzština: duc m
   • italština: duca m
   • katalánština: duc m
   • latina: dux m
   • maďarština: herceg
   • němčina: Herzog m
   • nizozemština: hertog m
   • norština: hertug
   • polština: książę m
   • portugalština: duque m
   • ruština: герцог m
   • řečtina: δούκας m
   • slovenština: vojvoda m
   • španělština: duque m
   • švédština: hertig
2. šlechtický titul

   • angličtina: duke
   • dánština: hertug
   • finština: herttua
   • francouzština: duc m
   • italština: duca m
   • katalánština: duc m
   • latina: dux m
   • maďarština: herceg
   • němčina: Herzog m
   • nizozemština: hertog m
   • norština: hertug
   • polština: książę m
   • portugalština: duque m
   • ruština: герцог m
   • řečtina: δούκας m
   • slovenština: vojvoda m
   • španělština: duque m
   • švédština: hertig
3. —

související

• vévodkyně
• vévodský
• vévodství
• vévodit