výkladec

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪ:kladɛt͡s]

dělení

• vý-kla-dec

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	výkladec	výkladce
genitiv	výkladce	výkladců
dativ	výkladci	výkladce
akuzativ	výkladec	výkladce
vokativ	výkladci	výkladce
lokál	výkladci	výkladcích
instrumentál	výkladcem	výkladci

význam

1. skleněná vnější stěna výkladní skříně nebo výlohy

související

• výloha
• výkladní skříň

externí odkazy

• Článek Výkladec ve Wikipedii