vėita

žemaitština

dělení

• vėi-ta

etymologie

Srovnej s litevským vieta - místo.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	vėita	vėitė	vėitas
genitiv	vėitas	vėitu	vėitu
dativ	vėitā	vėituom	vėituoms
akuzativ	vėita	vėitė	vėitas
instrumentál	vėito	vėituom	vėituoms
lokál	vėituo	vėituos	vėituos
vokativ	vėita	vėitė	vėitas

význam

1. místo

související

• vėitėninks

poznámky

V raseiniaiském dialektu: vīta