vece

čeština

výslovnost

IPA: [vɛt͡sɛ]

dělení

ve-ce

podstatné jméno

rod ženský

význam

dativ a lokál singuláru substantiva veka
- Na té vece se mi něco nezdá; možná není dost slaná.

sloveso

etymologie

Ustrnulý tvar 3. osoby jednotného čísla aoristu (minulého času) zaniklého slovesa veceti^[1] (3. osoba duálu vecesta, plurálu vecechu).^[2]

význam

(zastarale, knižně) pravil, řekl, praví, říká^[1]
- Slon pravil: „Chci, aby to byla červená čepička.“ „Červená bude pánovi moc slušet,“ vece pan Jirsák.^[3]

poznámky

↑ ^1,0 ^1,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-01-29]. Heslo vece.
↑ BĚLIČ, Jaromír; KAMIŠ, Adolf; KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. Praha : Státní pedagogické nakladatelství / Ústav pro jazyk český, [cit. 2016-02-05]. Kapitola věcěch.
↑ POLÁČEK, Karel. Bylo nás pět

Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=vece&oldid=1105177“