vetaret

latina

výslovnost

• IPA: [wɛ.ˈtaː.ret] (klasická restituovaná)
• IPA: [vɛˈtaː.rɛt] (středověká)

sloveso

význam

1. třetí osoba čísla jednotnéoh konjunktivu imperfekta rodu činného slovesa vetāre — zakázal(a) by, zakazoval(o) by

související

• vetārētur
• vetat
• vetābit
• vetet
• vetābat
• vetuit