čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [vɛvɛrkɔ]

dělení editovat

  • ve-ver-ko

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

význam editovat

  1. vokativ singuláru substantiva veverka
    • „Ty ohniváčku!“… „Veverko!“… „Hoří!“ Tímto posměšným pokřikováním byl pronásledován desítiletý hoch, Pavel Žabka, kdekoli se objevil. Byl ryšavý.[1]

poznámky editovat

  1. Ladislav Stroupežnický: Pomsta Pavla Žabky