čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [vɛvɛrkɔ]

dělení

editovat
  • ve-ver-ko

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

význam

editovat
  1. vokativ singuláru substantiva veverka
    • „Ty ohniváčku!“… „Veverko!“… „Hoří!“ Tímto posměšným pokřikováním byl pronásledován desítiletý hoch, Pavel Žabka, kdekoli se objevil. Byl ryšavý.[1]

poznámky

editovat
  1. Ladislav Stroupežnický: Pomsta Pavla Žabky