čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [vɛzdɛjʃiː]

dělení

editovat
  • ve-zdej-ší

etymologie

editovat

Vyvinulo se ze staročeského veždajší, odvozeného ze slova veždy, chybným čtením ve tvaru vezdajší. Po přeměně samohlásky a v e začalo být mylně považováno za příbuzné příslovci zde, což dalo vznik významu „pozemský, zdejší“.[1]

přídavné jméno

editovat
  • měkké
  • nestupňovatelné

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší
genitiv vezdejšího vezdejšího vezdejší vezdejšího vezdejších vezdejších vezdejších vezdejších
dativ vezdejšímu vezdejšímu vezdejší vezdejšímu vezdejším vezdejším vezdejším vezdejším
akuzativ vezdejšího vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší
vokativ vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší vezdejší
lokál vezdejším vezdejším vezdejší vezdejším vezdejších vezdejších vezdejších vezdejších
instrumentál vezdejším vezdejším vezdejší vezdejším vezdejšími vezdejšími vezdejšími vezdejšími

význam

editovat
  1. (knižně) všední, každodenní
    • Chléb náš vezdejší dejž nám dnes a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.[2]
  2. (knižně) pozemský
    • Mysl jeho utišila se — neboť zbožnost umělcova všelikou bolest vezdejší přemáhá.[3]

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Lidová etymologie a česká náboženská terminologie. Naše řeč, 1995, roč. 78, čís. 5, s. 239. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Otče náš
  3. Josef Kajetán Tyl: Vězeň v nové věži