čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [vɪtrɪjɔl], [vɪtrɪjɔːl]

dělení

editovat
  • vi-t-riol

etymologie

editovat

Přes němčinu ze středověkolatinského vitriolum téhož významu, což je vlastně zdrobnělina substantiva vitrumsklo.[1] Srovnej např. francouzské vitre, verre, české vitrína.
Soli vzniklé z této kyseliny totiž připomínají sklo.

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ vitriol vitrioly
genitiv vitriolu vitriolů
dativ vitriolu vitriolům
akuzativ vitriol vitrioly
vokativ vitriole vitrioly
lokál vitriolu vitriolech
instrumentál vitriolem vitrioly

význam

editovat
  1. (zastarale) kyselina sírová
    • „Milostpaní, jdou poslouchat, někdo jim nadává!“ Paní Zámišová přistoupila k oknu, ale jedva že ji výtržník uhlídal, zvedl kámen a hrozil jí: „Ty p……, já ti tam urazím hlavu skrz to okno! Já ti vypálím oči vitriolem!“ Hodil však kámen zase na zem a nadával dále.[2]
    • Nerosty z ničeho jiného vzniku a původu svého nevzaly, nežli z kyselé, acidické páry, čili zřetelněji ze silného, uhřátého vitriolu a soli, spolu z jemně jimi rozpuštěné zeminy.[3]
  2. (zastarale) skalice

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „vitriol“, s. 714.
  2. Ignát Herrmann: „Lékař“ cti sestřiny, Národní listy 8.listopadu 1885, roč. 25, č. 307, str. 6
  3. Jan Erazim Vocel: Hlatipisec/IV.

externí odkazy

editovat