vládnouc

čeština

výslovnost

• IPA: [vlaːdnɔʊ̯t͡s]

dělení

• vlád-nouc

sloveso

• nedokonavé

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa vládnout
   • Vzdělanost moderní, proudíc zástupy mnohem četnějšími a vládnouc pákami snadnějšími, žádá skutečných vědomostí.

související

• vládna
• vládnouce