vlastníte

čeština

výslovnost

• IPA: [vlastɲiːtɛ]

dělení

• vlast-ní-te

sloveso

• nedokonavé

význam

1. druhá osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa vlastnit
   • Jestli máte drobnější poprsí a vlastníte oděv s hlubším výstřihem, oblékněte pod něj trojúhelníkovou krajkovou podprsenku, kterou bez obav přiznejte.