vnoučátko

čeština

výslovnost

• IPA: [vnɔʊ̯t͡ʃaːtkɔ]

dělení

• vnou-čát-ko

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vnoučátko	vnoučátka
genitiv	vnoučátka	vnoučátek
dativ	vnoučátku	vnoučátkům
akuzativ	vnoučátko	vnoučátka
vokativ	vnoučátko	vnoučátka
lokál	vnoučátku	vnoučátkách
instrumentál	vnoučátkem	vnoučátky

význam

1. (zdrobněle) vnouče
   • Pradědoušek i prababička byli posud při dobrém zdraví a nejmladší vnoučátko skákalo a tančilo okolo nich, těšíc se nesmírně, že dnes večer budou velké hody.