Odvozeno z latinského vomitare, opakovacího tvaru slovesa vomere — „dávit, chrlit“, jež vyšlo z protoindoevropského kořenu *weme- „plivat, zvracet“. V angličtině zaznamenáno od konce 14. století.[1]
pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
vomit
|
vomits
|
- zvratek
- dávidlo
- zvracení
- vomitus, barf
- vomitive, emetic
- vomiting
kategorie
|
tvar
|
infinitiv
|
vomit
|
3. osoba
|
vomits
|
préteritum
|
vomited
|
perfektum
|
vomited
|
vid průběhový
|
vomiting
|
- zvracet, dávit, vyzvracet, zvrátit, vydávit
- throw up, barf
- ↑ HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. [Cit. 2016-02-16]. Heslo vomit. (anglicky)