vrčet

čeština

výslovnost

• IPA: [vr̩t͡ʃɛt]

dělení

• vr-čet

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vrčím	vrčíš	vrčí	vrčíme	vrčíte	vrčí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vrč	vrčme	vrčte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vrčel	vrčela	vrčelo	vrčeli	vrčely	vrčela

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vrče	vrčíc	vrčíce

význam

1. vydávat hrdelní či podobný hluboký zvuk

překlady

1. • angličtina: grunt, gnarl, whirr, snarl
   • litevština: urgzti, urzgėti
   • polština: warczeć

související

• vrčení
• zavrčet

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-11-17]. Heslo vrčet.