vtělení

čeština

výslovnost

• IPA: [fcɛlɛɲiː]

dělení

• vtě-le-ní

podstatné jméno

• rod střední
• verbální substantivum

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vtělení	vtělení
genitiv	vtělení	vtělení
dativ	vtělení	vtělením
akuzativ	vtělení	vtělení
vokativ	vtělení	vtělení
lokál	vtělení	vtěleních
instrumentál	vtělením	vtěleními

význam

1. nabytí, získání těla, tělesné, hmotné podoby
   • Svatý reb Mojše Tajtlboum se pamatoval na svá předchozí vtělení.

synonyma

1. inkarnace

související

• vtělený
• vtělit
• vtělit se
• vtělovat se
• převtělení