vydrancovavše

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪdrant͡sovafʃɛ]

dělení

• vy-dran-co-vav-še

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

význam

1. přechodník minulý množného čísla všech rodů slovesa vydrancovat
   • Padouchové ti vydrancovavše staroslavný hrad načisto, nenechali ani mrtvým šatů jejich a dali je zahrabati nahé téhož ještě dne.
   • A stalo se, že v den svatého Prota a Hyacinta tito Bavoři, vztyčivše své korouhve a praporce, přišli se zbraněmi před dvůr, v kterém jsme bydlili: vydrancovavše celou ves, útočili na dvůr a hrozili vypálením, nedá-li se jim všechno, co je ve dvoře.

související

• vydrancovav
• vydrancovavši
• drancujíce