vysokou

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪsɔkɔʊ̯]

dělení

• vy-so-kou

podstatné jméno

• rod ženský
• zpodstatnělé přídavné jméno

význam

1. akuzativ jednotného čísla podstatného jména vysoká
   • Myslivci u lesa číhali na vysokou.
   • Příští týden budu psát přijímačky na vysokou.
2. instrumentál jednotného čísla podstatného jména vysoká

přídavné jméno

• tvrdé

význam

1. akuzativ jednotného čísla ženského rodu přídavného jména vysoký
   • Majitelé nevyužitých velkých paláců nezvládali vysokou daň [z oken] platit a museli své budovy pronajímat republice.
2. instrumentál jednotného čísla ženského rodu přídavného jména vysoký
   • Zcela jiná je však situace v oblastech s nízkou kupní silou obyvatel a vysokou nezaměstnaností. „V takových lokalitách se investice do vybydlených domů nevyplatí a jsou odsouzeny k dalšímu chátrání,“ tvrdí Daniel Kotula z RE/MAX.