vyvýše

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪviːʃɛ]

etymologie

Patrně jediný výskyt je v Slávy dceři Jána Kollára. Lze spekulovat, že je básník použil z metrických důvodů - korektní "vyvýšiv" by vytvářelo nežádoucí kvantitu, spondejovou slabiku, která by byla dlouhá tzv. positione a rozbíjela by tak zamýšlený pentametr.

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

význam

1. (okazionalismus, archaicky) rod mužský čísla jednotného času přechodníku přítomného činného slovesa vyvýšit
   • K obloze, Tatry synu, vznes se vyvýše pohled.