vyzdít

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪzɟiːt]

dělení

• vy-zdít

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vyzdím	vyzdíš	vyzdí	vyzdíme	vyzdíte	vyzdí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vyzdi	vyzdime	vyzděte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vyzdil	vyzdila	vyzdilo	vyzdili	vyzdily	vyzdila
trpné	vyzděn	vyzděna	vyzděno	vyzděni	vyzděny	vyzděna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vyzdiv	vyzdivši	vyzdivše

význam

1. vytvořit zděním
   • Pan Suchopárek si ve svém panelákovém bytě vyzdil bytové jádro.

související

• vyzdívaný