třetí osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa vzdychat
Tuto událost přijal Čeněk Švorc asi s takovými pocity, jako když umře v rodině osmdesátiletá babička, která věčně sedí na lavici u kamen a jen chrchlá a vede dlouhé monology; nikomu už nepotřebná, ale když ji mrtvou vynášejí z domu, tu vzdychají členové rodiny: „Chudák stará! Ještě si mohla hezkých pár let mezi námi pobýt!“[1]
Absurdita: komunisté chtějí podpořit vládu oligarchy, miliardáře, megakapitalisty, a zároveň stále dál vzdychají po socialismu a brojí proti kapitalismu. V takových paradoxech tu žijeme, nic neplatí, máloco má logiku.[2]
