vztyčivše

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈfstɪt͡ʃɪfʃɛ]

dělení

• vzty-čiv-še

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

význam

1. přechodník minulý množného čísla všech rodů slovesa vztyčit
   • A stalo se, že v den svatého Prota a Hyacinta tito Bavoři, vztyčivše své korouhve a praporce, přišli se zbraněmi před dvůr, v kterém jsme bydlili: vydrancovavše celou ves, útočili na dvůr a hrozili vypálením, nedá-li se jim všechno, co je ve dvoře.

související

• vztyčivší
• vztyčiv
• vztyčivši
• tyčíce
• nevztyčivše