wandal

polština

výslovnost

• IPA: [ˈvãndal]

etymologie

Odvozeno z francouzského slova vandalisme, vycházejícího z označení kmene Vandalů; toto slovo vytvořil před rokem 1794 Henri Grégoire, biskup z Blois, ve své kritice plenění a ničení uměleckých děl v průběhu Francouzské revoluce.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	wandal	wandale
genitiv	wandala	wandali
dativ	wandalowi	wandalom
akuzativ	wandala	wandali
instrumentál	wandalem	wandalami
lokál	wandalu	wandalach
vokativ	wandalu	wandale

význam

1. vandal

související

• Wandal
• wandalizm
• wandalizować