wilk
polština editovat
výslovnost editovat
dělení editovat
- wilk
etymologie editovat
Z praslovanského *vьlkъ vznikla polská i další slovanské varianty: staroslověnské влькъ, běloruské воўк, bulharské вълк, srbochorvatské вук / vuk, slovinské volk, české a slovenské vlk, polabské våuk, lužickosrbské wjelk, ruské a makedonské волк, ukrajinské вовк.[1]
podstatné jméno editovat
- rod mužský
skloňování editovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | wilk | wilki |
| genitiv | wilka | wilków |
| dativ | wilkowi | wilkom |
| akuzativ | wilka | wilki |
| instrumentál | wilkiem | wilkami |
| lokál | wilku | wilkach |
| vokativ | wilku | wilki |
význam editovat
- vlk (psovitá šelma)
- Wczoraj w lesie widziałem dużego wilka. – Včera jsem v lese viděl velkého vlka.
- (hovorově) vlk (opruzenina)
- Nie siedź na ziemi, bo wilka dostaniesz. – Neseď na zemi nebo chytíš vlka.
- (hovorově) vlčák, ovčák
- Mój brat ma wilka, a siostra wyżła. – Můj bratr má vlčáka a sestra ohaře.
synonyma editovat
související editovat
slovní spojení editovat
fráze a idiomy editovat
- głodny jak wilk
- o wilku mowa
- patrzeć wilkiem
- wilk w owczej skórze
- nie wywołuj wilka z lasu
- człowiek człowiekowi wilkiem
- i wilk syty, i owca cała
- pasować jak wilk na pasterza
- trzymać wilka za uszy
- dostać wilka, złapać wilka