wołacz

polština

výslovnost

• IPA: [ˈvɔwat͡ʃ],  wołacz^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	wołacz	wołacze
genitiv	wołacza	wołaczy
dativ	wołaczowi	wołaczom
akuzativ	wołacz	wołacze
instrumentál	wołaczem	wołaczami
lokál	wołaczu	wołaczach
vokativ	wołaczu	wołacze

význam

1. vokativ
   • Wołaczem rzeczownika „Litwa“ zaczyna się utwór „Pan Tadeusz“. – Vokativem substantiva „Litva“ začíná dílo „Pan Tadeáš“.

související

• wołaczowy