Sociální demokracie, vystupující vzdor persekuci vlád a zášti stran s tvrdým čelem, programově ještě velice tápala, uvnitř trpěla rozháraností a měla příliš málo myslících hlav a dobrých žurnalistů, kteří by ji vedli po žírných lánech veřejného života k úspěchům a vlivuplnosti.[1]
Rád v noci bdím a ve dne dřímám a paradoxní názory mám. Své lásky k zášti přinutím a přátele si znechutím.[2]
