zákolník

čeština

výslovnost

• IPA: [zaːkɔlɲiːk]

dělení

• zá-kol-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zákolník	zákolníky
genitiv	zákolníku	zákolníků
dativ	zákolníku	zákolníkům
akuzativ	zákolník	zákolníky
vokativ	zákolníku	zákolníky
lokál	zákolníku	zákolnících
instrumentál	zákolníkem	zákolníky

význam

1. hřeb zajišťující kolo vozu (zejména dřevěného) proti vypadnutí

synonyma

1. lounek

související

• zákolní