zōkis

žemaitština

výslovnost

• IPA: [zɔːkʲis]

dělení

• zō-kis

etymologie

Ze slova zuojekas (zajíc) kurského původu; ovlivněno jotvingským zagʃ a také litevským slovesem zuiti. Srovnej s litevským zuikis, lotyšským zaķis a se slovanskými: českým zajíc, staroslověnským заѩць, ruským a běloruským заяц, běloruským зайка, ukrajinským заяць, заєць, bulharským заец, заек, зоек, makedonským зајак, chorvatským zec, kašubským zajc, polabským zojąc, polským, zając, chorvatským, slovenským, hornosrbským zajac a dolnosrbským zajec.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	zōkis	zōkio	zōkē
genitiv	zōkė	zōkiu	zōkiu
dativ	zōkiou	zōkem	zōkems
akuzativ	zōki	zōkio	zōkius
instrumentál	zōkio	zōkēs	zōkēs
lokál	zōkie	zōkiūs	zōkiūs
vokativ	zōki	zōkio	zōkē

význam

1. (v zoologii) zajíc Lepus

synonyma

1. zoikis, zoikīs, zōkīs