čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [zasranɛː]

dělení

editovat
  • za-sra-né

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé

význam

editovat
  1. genitiv jednotného čísla ženského rodu adjektiva zasraný
    • „Za tmy jsem však dráty nenašel, posvítit jsem si nechtěl, protože bych se rád živ a zdráv dočkal aspoň dovolenky, když už ne konce té naší zasrané vojny,“ odplivl si kaprál Kaplan, přikryl si hlavu pláštěnkou a zapálil si cigaretu[1]
    • Přepadl mě vztek. Měla jsem chuť napsat téhle srdečné magistře do její zasrané agentury, která umí napsat celou knihu na objednávku, že ví o životě kulový. Kulový hovno![2]
  2. dativ jednotného čísla ženského rodu adjektiva zasraný
  3. lokál jednotného čísla ženského rodu adjektiva zasraný
    • Včera se malá najednou rozesmála jako hrdlička. Pak se na mne podívala, usmála se a řekla: Emča se směje! To v té zasrané fabrice nezažiju do smrti.[3]
  4. nominativ jednotného čísla středního rodu adjektiva zasraný
    • Možnost trapasu ji neskonale rajcovala. Nahoře nás čekala kolem dokola prosklená vyhlídka. Sklo ale bylo tak zasrané od much, že se nedalo fotit. Naše prsty se propletly.[4]
  5. akuzativ jednotného čísla středního rodu adjektiva zasraný
  6. vokativ jednotného čísla středního rodu adjektiva zasraný
  7. nominativ množného čísla mužského neživotného rodu adjektiva zasraný
  8. akuzativ množného čísla mužského rodu adjektiva zasraný
    • Ejhle, vkládám, byť pomyslně, ukazovák své pravé ruky do své pravé nozdry, ukazovák pak levé v řitní otvor, počínám pythický žvást k nerozeznání, ani na to nemusím mít kanabis, zasrané hajzly, kolonii následovníků, ani bych na to nemusel mít vousy, ani jeans, které stejně ani nemám. Věnec sonetů mi trvá čtyři hodiny[5]
  9. vokativ množného čísla mužského neživotného rodu adjektiva zasraný
  10. nominativ množného čísla ženského rodu adjektiva zasraný
  11. akuzativ množného čísla ženského rodu adjektiva zasraný
    • Tvá a má duše se prolínají tady a teď na tomto místě a v tomto čase a já cítím něco, co nelze pojmenovat o čem nelze mluvit, ale co nám dává možnost žít a nemít ty zasrané zatracující myšlenky[6]
  12. vokativ množného čísla ženského rodu adjektiva zasraný

poznámky

editovat
  1. Ota Filip: Děda a dělo, Brno 2009 - cit. dle Korpus.cz
  2. Terreza Boučková: Rok kohouta - cit. dle Korpus.cz
  3. Lidové noviny, 1.června 2013, autor neuveden - cit. dle Korpus.cz
  4. Zuzana Brabcová: Rok perel, Druhé město, Brno 2000/2012 - cit. dle Korpus.cz
  5. Jan Křesadlo: Vertikální spílání, Praha 1993 - cit. dle Korpus.cz
  6. Michal Matzenauer: Ostrovy v hlavě, Dybbuk, Praha 2013 - cit. dle Korpus.cz