„Hotov jsem zodpovídati každé slovo před nejpřísnějším soudem, bude-li jen spravedlivý a lidský. Ostatek ale Bohu poručeno!“ A po těchto zmužilých slovech přistupuje chrabrý Karel náš ihned ku vylíčení „událostí pražských v týdnu po svatém Duchu“, s neohrožeností dějepravce, který zasvětil péro své jediné pravdě.[1]
