znajíc

čeština

výslovnost

• IPA: [znajiːt͡s]

dělení

• zna-jíc

sloveso

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa znát
   • Jeho věrná hospodyně, jež znajíc způsoby milostpánovy a nemohouc usnouti pro loupání pod levou lopatkou, doposud bděla, zaslechnuvši úder do dveří, sběhla rychle se schodů, aby mu odemkla.

související

• znaje
• znajíce