znalkyně

čeština

výslovnost

• IPA: [znalkɪɲɛ]

dělení

• znal-ky-ně

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	znalkyně	znalkyně
genitiv	znalkyně	znalkyň / znalkyní
dativ	znalkyni	znalkyním
akuzativ	znalkyni	znalkyně
vokativ	znalkyně	znalkyně
lokál	znalkyni	znalkyních
instrumentál	znalkyní	znalkyněmi

význam

1. žena mající znalosti nebo zkušenosti v určitém oboru

související

• znalkynin
• znalec
• znát
• znalost
• půdoznalkyně
• tvaroznalkyně
• zbožíznalkyně

slovní spojení

• soudní znalkyně