čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈspɪtaːk]

dělení editovat

  • zpy-ták

podstatné jméno editovat

  • rod mužský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ zpyták zpytáci
genitiv zpytáka zpytáků
dativ zpytáku / zpytákovi zpytákům
akuzativ zpytáka zpytáky
vokativ zpytáku zpytáci
lokál zpytáku / zpytákovi zpytácích
instrumentál zpytákem zpytáky

význam editovat

  1. (zastarale) vyzvědač[1]
    • Batu, zpraven od zpytáků o velké vojenské moci jimi shromážděné, uznal za lépe boji rozhodnému se vyhnouti a dalších předsevzetí v těch stranách odložiti.[2]
  2. (archaicky, řidčeji, okazionalismus, neologismus) učitel, profesor
    • Když bažáky zpytuje pozorovák, nemusí tady být zpyták. – Když studenty zkouší inspektor, nemusí tu být profesor.[3]
    • Ovšem v roce 1897 byl předčasně penzionován, neboť prý pokáral inspektora, který chtěl položit otázku, slovy: „Chce-li učiti pan školopozorovák a býti zpytákem, já jsem tu zbytečný.“[4]

související editovat

poznámky editovat