Uživatel:Kusurija/Pískoviště

čínština

číslovka 億

přepis

• Pinyin: yì (yi4), dàng (dang4)
• Švarný: i, tang

význam

1. sto milionů, 100 000 000, 10⁸

varianty

• 亿

japonština

číslovka

přepis

• kana: オク
• rómadži: oku

význam

1. sto milionů, 100 000 000, 10⁸

[ [Kategorie:Čínské číslovky|億]] [ [Kategorie:Kjóiku4|オク]] [ [Kategorie:Kandži|億]] [ [Kategorie:Radikál 009. 人, 亻 +10 t.|3]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|おく]]

[ [de:億]] [ [en:億]] [ [es:億]] [ [fi:億]] [ [fr:億]] [ [hu:億]] [ [ja:億]] [ [ko:億]] [ [li:億]] [ [lo:億]] [ [ms:億]] [ [pl:億]] [ [sv:億]] [ [th:億]] [ [vi:億]] [ [zh:億]]

čínština

číslovka 四

přepis

• Pinyin: si4
• Švarný: s'

význam

1. čtyři

japonština

číslovka

přepis

• kana: シ
• rómadži: ši (toto čtení je shodné se čtením znaku 死 ([ši]) - zemřít, což je důvodem, proč je v japonštině 4 nešťastné číslo; z téhož důvodu všude, kde to je jen trochu možné, je onjomi nahrazováno kunjomi, nečastěji [jon])
• japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
• kana: よん
• rómadži: jon
• kana: よ
• rómadži: jo
• ve složeninách
• kana: よっ
• rómadži: jo_t

四つ

• kana: よつ
• rómadži: jocu

四っつ

• kana: よっつ
• rómadži: joccu, (jotcu)

význam

1. čtyři

varianty

• 亖
• 肆

[ [Kategorie:Čínské číslovky|四]] [ [Kategorie:Kandži|四]] [ [Kategorie:Kjóiku1|シ]] [ [Kategorie:Radikál 031. 囗|2]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|し]]

[ [cy:四]] [ [da:四]] [ [de:四]] [ [el:四]] [ [en:四]] [ [eo:四]] [ [es:四]] [ [fi:四]] [ [fr:四]] [ [hr:四]] [ [hu:四]] [ [id:四]] [ [io:四]] [ [it:四]] [ [ja:四]] [ [ko:四]] [ [la:四]] [ [li:四]] [ [lo:四]] [ [lt:四]] [ [mg:四]] [ [ms:四]] [ [nn:四]] [ [no:四]] [ [pl:四]] [ [pt:四]] [ [ru:四]] [ [sv:四]] [ [ta:四]] [ [uk:四]] [ [zh:四]]

čínština

číslovka 兆

přepis

• Pinyin: zhào (zhao4)
• Švarný: čao

význam

1. bilion, 1 000 000 000 000, 10¹²

japonština

číslovka

přepis

• kana: チョウ
• rómadži: čó

řidčeji:

• kana: ヂョウ
• rómadži: džó

význam

1. bilion, 1 000 000 000 000, 10¹²

kandži

čtení

• sinojaponské: チョウ (čó), ヂョウ nebo ジョウ (džó)
• japonské: 兆す: きさす (kisasu); 兆し: きざし (kizaši) (význam: znamení (při věštbě) )

[ [Kategorie:Čínské číslovky|兆]] [ [Kategorie:Kjóiku4|チョウ]] [ [Kategorie:Kandži|兆]] [ [Kategorie:Radikál 010. 儿|4]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|ちょう]]

[ [de:兆]] [ [en:兆]] [ [fi:兆]] [ [fr:兆]] [ [hu:兆]] [ [ja:兆]] [ [ko:兆]] [ [li:兆]] [ [lo:兆]] [ [lt:兆]] [ [mg:兆]] [ [ms:兆]] [ [nl:兆]] [ [pl:兆]] [ [sv:兆]] [ [zh:兆]]

čínština

substantivum 丁

přepis

• pinyin: ding1, yang1
• Švarný: ting, jang

význam

1. čtvrtý znak z deseti v tradičním čínském kalendáři (z těchto:甲, 乙, 丙, 丁, 戊, 己, 庚, 辛, 壬, 癸)
2. (příjmení)

japonština

substantivum

přepis

• kana: -チョウ
• rómadži: -čó
• kana: テイ
• rómadži: tei
• kana: トウ
• rómadži: tó
• kana: チン
• rómadži: čin
• kana: ひのと
• rómadži: hinoto

význam

1. čtvrtý znak z deseti v tradičním čínském kalendáři
2. pomocné slovo pro počítání střelných zbraní, listů (papíru), bloků, koláčů; označení pro sudé číslo/počet

[ [Kategorie:Čínská substantiva|丁]] [ [Kategorie:Čínské číslování|丁]] [ [Kategorie:Kjóiku3|チョウ]] [ [Kategorie:Kandži|丁]] [ [Kategorie:Radikál 001. 一|1]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|ひのと]] [ [Kategorie:Japonské numerativy|ちょう]] [ [Kategorie:Japonské číslování|丁]]

[ [de:丁]] [ [en:丁]] [ [et:丁]] [ [fr:丁]] [ [ko:丁]] [ [id:丁]] [ [it:丁]] [ [li:丁]] [ [hu:丁]] [ [mg:丁]] [ [ms:丁]] [ [ja:丁]] [ [km:丁]] [ [pl:丁]] [ [pt:丁]] [ [uk:丁]] [ [vi:丁]] [ [zh:丁]]

čínština

substantivum 丙

přepis

• bǐng (bing3)
• Švarný: ping

význam

1. třetí znak z deseti v tradičním čínském kalendáři (z těchto:甲, 乙, 丙, 丁, 戊, 己, 庚, 辛, 壬, 癸)
2. (příjmení)

japonština

substantivum

přepis

• kana: ヒョウ
• rómadži: hjó
• kana: ヘイ
• rómadži: hei [hé]
• kana: ひのえ
• rómadži: hinoe

význam

1. třetí znak z deseti v tradičním čínském kalendáři

[ [Kategorie:Čínská substantiva|丙]] [ [Kategorie:Čínské číslování|丙]] [ [Kategorie:Kandži|丙]] [ [Kategorie:Radikál 001. 一|4]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|ひのえ]] [ [Kategorie:Japonské číslování|丙]]

[ [en:丙]] [ [es:丙]] [ [fr:丙]] [ [hu:丙]] [ [id:丙]] [ [is:丙]] [ [ja:丙]] [ [ko:丙]] [ [li:丙]] [ [mg:丙]] [ [ms:丙]] [ [pl:丙]] [ [uk:丙]] [ [vi:丙]] [ [zh:丙]]

japonština ひふみよいつむななやここのとお

etymologie

Jedná se o zrychlené japonské počítání od jedné do deseti po jedné s vynecháváním "slabiky" つ (cu) v japonské výslovnosti těch číslovek, u prvních dokonce vynecháno -とつ (-tocu) a たつ (-tacu). Plné znění by bylo: 一つ, 二つ, 三つ, 四つ, 五つ, 六つ, 七つ, 八つ, 九つ, 十 s výslovností: ひとつ, ふたつ, みつ, よつ, いつつ, むつ, ななつ, やつ, ここのつ, とお (hitocu [štocu], futacu [ftacu], micu, jocu, icucu, mucu, nanacu, jacu, kokonocu, tó)

číslování/počítání

přepis

• hiragana: ひふみよいつむななやここのとお
• rómadži: hifumijoicumunanajakokonotó

význam

• raz dva tři čtyři pět šest sedm osm devět deset

související

• ふよむやとお

[ [Kategorie:Japonské číslování|ひふみよいつむななやここのとお]]

japonština ふよむやとお

etymologie

Jedná se o zrychlené japonské počítání od dvou do deseti po dvou s vynecháváním "slabiky" つ (cu) v japonské výslovnosti těch číslovek, u první dokonce vynecháno たつ (-tacu). Plné znění by bylo: 二つ, 四つ, 六つ, 八つ, 十 s výslovností: ふたつ, よつ, むつ, やつ, とお (futacu [ftacu],jocu, mucu, jacu, tó)

číslování/počítání

přepis

• hiragana: ふよむやとお
• rómadži: fujomujató

význam

• dva čtyři šest osm deset

související

• ひふみよいつむななやここのとお

[ [Kategorie:Japonské číslování|ふよむやとお]]

čínština

číslovka 七

přepis

• Pinyin: qī (qi1), shǎng (shang3)
• Švarný: čchi, šang

význam

1. sedm

japonština

číslovka

přepis

• kana: シチ
• rómadži: šiči
• v některých složeninách
• kana: シッ
• rómadži: ši-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
• japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti; vyjímečně také v některých složeninách, například 七十 pro usnadnění výslovnosti nebo z důvodu tetrafobie)
• kana: なな
• rómadži: nana

řidčeji:

• kana: なの
• rómadži: nano

七つ

• kana: ななつ
• rómadži: nanacu

význam

1. sedm, 7

varianty

• 柒
• 漆

[ [Kategorie:Čínské číslovky|七]] [ [Kategorie:Kandži|七]] [ [Kategorie:Kjóiku1|シチ]] [ [Kategorie:Radikál 001. 一|1]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|しち]]

[ [da:七]] [ [de:七]] [ [el:七]] [ [en:七]] [ [es:七]] [ [fi:七]] [ [fj:七]] [ [fr:七]] [ [hr:七]] [ [hu:七]] [ [id:七]] [ [io:七]] [ [it:七]] [ [ja:七]] [ [ko:七]] [ [la:七]] [ [li:七]] [ [lo:七]] [ [lt:七]] [ [mg:七]] [ [ms:七]] [ [nl:七]] [ [nn:七]] [ [no:七]] [ [pl:七]] [ [pt:七]] [ [ru:七]] [ [sv:七]] [ [ta:七]] [ [uk:七]] [ [vi:七]] [ [zh:七]]

čínština

číslovka 九

přepis

• Pinyin: jiǔ (jiu3), xiǎng (xiang3), xiàng (xiang4)
• Švarný: ťiou, siang

význam

1. devět

japonština

číslovka

přepis

• kana: ク
• rómadži: ku

nebo

• kana: キュウ
• rómadži: kjú
• japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
• kana: ここの
• rómadži: kokono

九つ

• kana: ここのつ
• rómadži: kokonocu

význam

1. devět, 9

varianty

• 玖

[ [Kategorie:Čínské číslovky|九]] [ [Kategorie:Kandži|九]] [ [Kategorie:Radikál 005. 乙|1]] [ [Kategorie:Kjóiku1|キュウ]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|く]]

[ [da:九]] [ [el:九]] [ [en:九]] [ [fi:九]] [ [fj:九]] [ [fr:九]] [ [hr:九]] [ [hu:九]] [ [hy:九]] [ [id:九]] [ [io:九]] [ [it:九]] [ [ja:九]] [ [km:九]] [ [ko:九]] [ [la:九]] [ [li:九]] [ [lo:九]] [ [lt:九]] [ [mg:九]] [ [ms:九]] [ [nn:九]] [ [no:九]] [ [pl:九]] [ [pt:九]] [ [ru:九]] [ [sv:九]] [ [ta:九]] [ [tr:九]] [ [uk:九]] [ [vi:九]] [ [zh:九]]

Pořadí a směr tahů

čínština

číslovka 五

přepis

• Pinyin: wǔ (wu3)
• Švarný: wu

varianty

viz japonština

význam

1. pět, 5

japonština

číslovka

přepis

• kana: ゴ
• rómadži: go
• japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
• kana: いつ
• rómadži: icu

五つ

• kana: いつつ
• rómadži: icucu

etymologie

Existují dva možné výklady: 1. původně bylo psáno pět horizontálních čárek, podobně jako u číslovek 一, 二, 三 a k zpřehlednění se začaly dvě čárky z nich psát svisle, přičemž druhá z nich kratší a později byla spojena s prostřední vodorovnou do jednoho tahu. 2. původně byl znak psán ve formě písmene X se dvěmi horizontálami nad a pod, ve shodě s tím, že při počítání na prstech 5 ukončuje použití jen jedné ruky a dále do deseti se pokračuje pomocí již druhé ruky.

význam

1. pět, 5

varianty

• 伍

[ [Kategorie:Čínské číslovky|五]] [ [Kategorie:Kandži|五]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ゴ]] [ [Kategorie:Radikál 007. ニ|2]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|ご]]

[ [da:五]] [ [de:五]] [ [el:五]] [ [en:五]] [ [es:五]] [ [fi:五]] [ [fr:五]] [ [hr:五]] [ [hu:五]] [ [id:五]] [ [io:五]] [ [it:五]] [ [ja:五]] [ [km:五]] [ [ko:五]] [ [la:五]] [ [li:五]] [ [lo:五]] [ [lt:五]] [ [mg:五]] [ [ms:五]] [ [nl:五]] [ [nn:五]] [ [no:五]] [ [pl:五]] [ [pt:五]] [ [ru:五]] [ [sm:五]] [ [sv:五]] [ [ta:五]] [ [tr:五]] [ [uk:五]] [ [zh:五]]

čínština

číslovka 八

přepis

• Pinyin: bā (ba1), lù (lu4)
• Švarný: pa, lu

význam

1. osm

japonština

číslovka

přepis

• kana: ハチ
• rómadži: hači
• ve složeninách
• kana: ハッ
• rómadži: ha-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
• japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
• kana: や
• rómadži: ja

řidčeji:

• kana: よう nebo kana: よお
• rómadži: jó

八つ

• kana: やつ
• rómadži: jacu
• kana: やっつ
• rómadži: jaccu

význam

1. osm, 8

varianty

• 捌

[ [Kategorie:Čínské číslovky|八]] [ [Kategorie:Kandži|八]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ハチ]] [ [Kategorie:Radikál 012. 八|0]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|はち]]

[ [da:八]] [ [el:八]] [ [en:八]] [ [es:八]] [ [fi:八]] [ [fr:八]] [ [hr:八]] [ [hu:八]] [ [id:八]] [ [io:八]] [ [it:八]] [ [ja:八]] [ [ko:八]] [ [la:八]] [ [li:八]] [ [lo:八]] [ [lt:八]] [ [mg:八]] [ [ms:八]] [ [nn:八]] [ [no:八]] [ [pl:八]] [ [pt:八]] [ [ru:八]] [ [sv:八]] [ [ta:八]] [ [th:八]] [ [uk:八]] [ [vi:八]] [ [zh:八]]

Možná hledáte 穴.

Pořadí a směr tahů

čínština 六

• Vývoj znaku:

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

číslovka

přepis

• pinyin: liù (liu4)
• Švarný: liou

etymologie

Znak představuje vysoký kopec. Tak, jako vysoký kopec převyšuje obvyklý kopec, číslo šest převyšuje pět, poslední číslo, které lze spočítat na prstech pouze jedné ruky.

význam

1. šest, 6

japonština

číslovka

přepis

• kana: ロク
• rómadži: roku

řidčeji:

• kana: リク
• rómadži: riku
• japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
• kana: む
• rómadži: mu

řidčeji:

• kana: むい
• rómadži: mui

六つ

• kana: むつ
• rómadži: mucu

řidčeji:

• kana: むっつ
• rómadži: muccu

význam

1. šest, 6

varianty

• 陸

[ [Kategorie:Čínské číslovky|六]] [ [Kategorie:Kandži|六]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ロク]] [ [Kategorie:Radikál 012. 八|2]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|ろく]]

[ [da:六]] [ [el:六]] [ [en:六]] [ [fi:六]] [ [fr:六]] [ [hr:六]] [ [hu:六]] [ [id:六]] [ [io:六]] [ [it:六]] [ [ja:六]] [ [km:六]] [ [ko:六]] [ [la:六]] [ [li:六]] [ [lo:六]] [ [lt:六]] [ [mg:六]] [ [ms:六]] [ [nn:六]] [ [no:六]] [ [pl:六]] [ [pt:六]] [ [ru:六]] [ [sv:六]] [ [ta:六]] [ [th:六]] [ [uk:六]] [ [vi:六]] [ [zh:六]]

čínština

číslovka 十

přepis

• Pinyin: shí (shi2)
• Švarný: š'

význam

1. deset

varianty

• 拾
• 什

japonština

číslovka

přepis

• kana: ジュウ
• rómadži: džú
• ve složeninách
• kana: ジッ:
• rómadži: dži-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
• kana: シュウ
• rómadži: šú
• kana: ジュッ:
• rómadži: džu-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
• japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)
• kana: とお
• rómadži: tó

řidčeji:

• kana: と
• rómadži: to

význam

1. deset, 10

varianty

• 拾

[ [Kategorie:Čínské číslovky|十]] [ [Kategorie:Kandži|十]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ジュウ]] [ [Kategorie:Radikál 024. 十|0]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|じゅう]]

[ [de:十]] [ [el:十]] [ [en:十]] [ [es:十]] [ [fi:十]] [ [fj:十]] [ [fr:十]] [ [hr:十]] [ [hu:十]] [ [hy:十]] [ [id:十]] [ [io:十]] [ [is:十]] [ [it:十]] [ [ja:十]] [ [ko:十]] [ [la:十]] [ [lb:十]] [ [li:十]] [ [lo:十]] [ [lt:十]] [ [mg:十]] [ [ms:十]] [ [no:十]] [ [pl:十]] [ [pt:十]] [ [ru:十]] [ [sv:十]] [ [ta:十]] [ [tr:十]] [ [uk:十]] [ [vi:十]] [ [zh:十]]

čínština

• Vývoj znaku:

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

číslovka 千

přepis

• Pinyin: qiān (qian1)
• Švarný: čchien

význam

1. tisíc

varianty

• 仟
• 韆

japonština

číslovka

přepis

• hiragana: せん
• rómadži: sen

význam

1. tisíc

varianty

• 仟
• 韆

kandži

čtení

• sinojaponské: セン (sen)
• japonské: ち (či)

[ [Kategorie:Čínské číslovky|千]] [ [Kategorie:Kandži|千]] [ [Kategorie:Kjóiku1|セン]] [ [Kategorie:Radikál 024. 十|1]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|せん]]

[ [en:千]] [ [fi:千]] [ [fj:千]] [ [fr:千]] [ [hu:千]] [ [ja:千]] [ [ko:千]] [ [la:千]] [ [li:千]] [ [lo:千]] [ [lt:千]] [ [mg:千]] [ [ms:千]] [ [pl:千]] [ [pt:千]] [ [ru:千]] [ [sv:千]] [ [ta:千]] [ [uk:千]] [ [vi:千]] [ [zh:千]] [ [zh-min-nan:千]]

japonština

etymologie 学ぶ

Výraz se skládá ze znaku 学 a okurigany ぶ.

sloveso

• souhláskové

přepis

• kana: まなぶ
• rómadži: manabu

výslovnost

• IPA: [manabɯ]

časování

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	学ば	manaba	—
2. základ	学び	manabi	—
2a. základ	学ん	manan	—
3. základ	学ぶ	manabu
4. základ	学べ	manabe	—
5. základ	学ぼ	manabo	—

základní odvozené tvary

• důvěrný zápor: 学ばない (manabanai)
• zdvořilý čas přítomný: 学びます (manabimasu)
• přechodník přítomný: 学んで (manande)
• přechodník minulý: 学んだ (mananda)
• důvěrný rozkazovací způsob: 学べ (manabe)
• pravděpodobnostní způsob důvěrný: 学ぼう (manabó)
  • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 学ぶまい (manabumai)
• přací způsob přítomný: 学びたい (manabitai)

význam

1. učit
2. učit se

synonyma

• 学習する
• 學ぶ (starší způsob zápisu)
• 覚える
• 勉強する
• 習う

[ [Kategorie:Japonská slovesa|まなぶ]]

[ [en:学ぶ]] [ [fj:学ぶ]] [ [fr:学ぶ]] [ [ko:学ぶ]] [ [li:学ぶ]] [ [lo:学ぶ]] [ [pt:学ぶ]] [ [ru:学ぶ]] [ [zh:学ぶ]]

japonština

etymologie 書きます

Výraz se skládá ze znaku 書 a okurigany きます. Je tvořeno z tvaru 書き (2. základu slovesa 書く) a zdvořilostní přípony času přítomného ます. Tento tvar je dále časován jak je uvedeno u přípony ます.

tvar slovesa

• zdvořilý čas přítomný

přepis

• kana: かきます
• rómadži: kakimasu [kakimas]

tvary

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	書きましょ, 書きませ	kakimašo, kakimase	—
2. základ	書きまし	kakimaši	—
2a. základ	書きまし	kakimaši	—
3. základ	書きます	kakimasu
4. základ	書きますれ	kakimasure	—
5. základ	書きませ, 書きまし	kakimase, kakimaši	—

význam

1. psát nejběžnější zdvořilostní úroveň; uprostřed mezi úrovní důvěrnou a honorifickou; čas přítomný

antonyma

• 読みます

[ [Kategorie:Tvary japonských sloves|かきます]]

japonština

etymologie 書く

Výraz se skládá ze znaku 書 a okurigany く.

sloveso

• souhláskové

přepis

• kana: かく
• rómadži: kaku

tvary

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	書か	kaka	—
2. základ	書き	kaki	—
2a. základ	書い	kai	—
3. základ	書く	kaku
4. základ	書け	kake	—
5. základ	書こ	kako	—

základní odvozené tvary

• důvěrný zápor: 書かない (kakanai)
• zdvořilý čas přítomný: 書きます (kakimasu)
• přechodník přítomný: 書いて (kaite)
• důvěrný rozkazovací způsob: 書け (kake)
• pravděpodobnostní způsob důvěrný: 書こう (kakó)
  • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 書くまい (kakumai)
• přací způsob přítomný: 書きたい (kakitai)

význam

1. psát

antonyma

• 読む

[ [Kategorie:Japonská slovesa|かく]]

[ [en:書く]] [ [fj:書く]] [ [fr:書く]] [ [ja:書く]] [ [li:書く]] [ [lo:書く]] [ [lt:書く]] [ [mg:書く]] [ [nl:書く]] [ [pt:書く]] [ [sv:書く]] [ [sw:書く]] [ [zh:書く]]

čínština

číslovka 百

přepis

• Pinyin: bǎi (bai3), bó (bo2)
• Švarný: paj, po

význam

1. sto

japonština

číslovka

přepis

• kana: ヒャク
• rómadži: hjaku
• ve složeninách
• kana: ヒャッ
• rómadži: hja-- (následuje zdvojení následující souhlásky ve výslovnosti)
• japonské čtení (velmi zřídka)
• kana: もも
• rómadži: momo

význam

1. sto, 100

varianty

• 佰

význam

1. sto, 100

[ [Kategorie:Čínské číslovky|百]] [ [Kategorie:Kandži|百]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ヒャク]] [ [Kategorie:Radikál 106. 白|1]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|ひゃく]]

[ [el:百]] [ [en:百]] [ [es:百]] [ [fi:百]] [ [fj:百]] [ [fr:百]] [ [hr:百]] [ [hu:百]] [ [it:百]] [ [ja:百]] [ [ko:百]] [ [li:百]] [ [lo:百]] [ [lt:百]] [ [mg:百]] [ [ms:百]] [ [nn:百]] [ [no:百]] [ [pl:百]] [ [pt:百]] [ [ru:百]] [ [sv:百]] [ [ta:百]] [ [th:百]] [ [tr:百]] [ [uk:百]] [ [vi:百]] [ [zh:百]]

japonština 話す

etymologie

Výraz se skládá ze znaku 話 a okurigany す.

sloveso

• souhláskové

přepis

• kana: はなす
• rómadži: hanasu

výslovnost

• IPA: [hanasɯ]

časování

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	話さ	hanasa	—
2. základ	話し	hanaši	—
2a. základ	話し	hanaši	—
3. základ	話す	hanasu
4. základ	話せ	hanase	—
5. základ	話そ	hanaso	—

základní odvozené tvary

• důvěrný zápor: 話さない (hanasanai)
• zdvořilý čas přítomný: 話します (hanašimasu)
• přechodník přítomný: 話して (hanašite)
• důvěrný rozkazovací způsob: 話せ (hanase)
• pravděpodobnostní způsob důvěrný: 話そう (hanasó)
  • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 話すまい (hanasumai)
• přací způsob přítomný: 話したい (hanašitai)

význam

1. mluvit (umět mluvit, ovládat řeč)
2. mluvit (něco říkat)

synonyma

• 喋る
• 語る
• 会話する

antonyma

• 黙る

homonyma

• 咄す
• 噺す
• 放す
• 離す

[ [Kategorie:Japonská slovesa|はなす]]

[ [af:話す]] [ [ast:話す]] [ [en:話す]] [ [fi:話す]] [ [fj:話す]] [ [fr:話す]] [ [hu:話す]] [ [it:話す]] [ [ja:話す]] [ [li:話す]] [ [lo:話す]] [ [lt:話す]] [ [mg:話す]] [ [nl:話す]] [ [pl:話す]] [ [pt:話す]] [ [ru:話す]] [ [sv:話す]] [ [sw:話す]] [ [uk:話す]]

japonština

etymologie 読みます

Výraz se skládá ze znaku 読 a okurigany みます. Je tvořeno z tvaru 読み (2. základu slovesa 読む) a zdvořilostní přípony času přítomného ます. Tento tvar je dále časován jak je uvedeno u přípony ます.

tvar slovesa

• zdvořilý čas přítomný

přepis

• kana: よみます
• rómadži: jomimasu [jomimas]

tvary

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	読みましょ, 読みませ	jomimašo, jomimase	—
2. základ	読みまし	jomimaši	—
2a. základ	読みまし	jomimaši	—
3. základ	読みます	jomimasu
4. základ	読みますれ	jomimasure	—
5. základ	読みませ, 読みまし	jomimase, jomimaši	—

význam

1. číst nejběžnější zdvořilostní úroveň; uprostřed mezi úrovní důvěrnou a honorifickou; čas přítomný

antonyma

• 書きます

[ [Kategorie:Tvary japonských sloves|よみます]]

japonština

etymologie 読む

Výraz se skládá ze znaku 読 a okurigany む.

sloveso

• souhláskové

přepis

• kana: よむ
• rómadži: jomu

časování

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	読ま	joma	—
2. základ	読み	jomi	—
2a. základ	読ん	jon	—
3. základ	読む	jomu
4. základ	読め	jome	—
5. základ	読も	jomo	—

základní odvozené tvary

• důvěrný zápor: 読まない (jomanai)
• zdvořilý čas přítomný: 読みます (jomimasu)
• přechodník přítomný: 読んで (jonde)
• důvěrný rozkazovací způsob: 読め (jome)
• pravděpodobnostní způsob důvěrný: 読もう (jomó)
  • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 読むまい (jomumai)
• přací způsob přítomný: 読みたい (jomitai)

význam

1. číst (nahlas, přečíst text)
2. číst (schopnost; např. umí číst i nestandartní znaky)
3. číst/vcítit se (schopnost nahlédnout a analyzovat okolnosti, vlastnosti; např. proces, jehož výsledek označíme: má ho přečteného (t. j. může předvídat jeho chování, rozumět jeho pohnutkám)
   • příklad: 相手の心を読む (aite no kokoro 'o jomu)
4. přečíst číslo po jednotlivých cifrách (např. 152 jako "jedna pět dva" nikoliv jako "sto padesát dva")

antonyma

• 書く

homonyma

• 詠む
• 訓む

[ [Kategorie:Japonská slovesa|よむ]]

[ [af:読む]] [ [el:読む]] [ [en:読む]] [ [fj:読む]] [ [fr:読む]] [ [ja:読む]] [ [ko:読む]] [ [li:読む]] [ [lo:読む]] [ [lt:読む]] [ [mg:読む]] [ [nl:読む]] [ [pl:読む]] [ [pt:読む]] [ [ru:読む]] [ [sw:読む]] [ [zh:読む]]

japonština

etymologie 食べる

Výraz se skládá ze znaku 食 a okurigany べる.

sloveso

• samohláskové

přepis

• kana: たべる
• rómadži: taberu

tvary

Sloveso	tvar	rómadži	odvozené tvary
1. základ	食べ	tabe	—
2. základ	食べ	tabe	—
2a. základ	食べ	tabe	—
3. základ	食べる	taberu
4. základ	食べれ	tabere	—
5. základ	食べ	tabe	—

základní odvozené tvary

• důvěrný zápor: 食べない (tabenai)
• zdvořilý čas přítomný: 食べます (tabemasu)
• přechodník přítomný: 食べて (tabete)
• důvěrný rozkazovací způsob: 食べれ (tabere)
• pravděpodobnostní způsob důvěrný: 食べよう (tabejó)
  • zápor pravděpodobnostního způsobu důvěrného: 食べるまい (taberumai)
• přací způsob přítomný: 食べたい (tabetai)

význam

1. jíst

antonyma

• 餓える/飢える
• 吐く, 嘔吐する

související

• 食べ物

[ [Kategorie:Japonská slovesa|たべる]]

[ [af:食べる]] [ [en:食べる]] [ [et:食べる]] [ [fi:食べる]] [ [fr:食べる]] [ [hu:食べる]] [ [it:食べる]] [ [ja:食べる]] [ [km:食べる]] [ [ko:食べる]] [ [la:食べる]] [ [li:食べる]] [ [lo:食べる]] [ [lt:食べる]] [ [mg:食べる]] [ [nl:食べる]] [ [pl:食べる]] [ [pt:食べる]] [ [ru:食べる]] [ [sv:食べる]] [ [sw:食べる]] [ [th:食べる]] [ [zh:食べる]]

čínština 一

výslovnost

• IPA: [yī]
•  一 - yī^{? • info}

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

přepis

• Pinyin: yī
• Švarný: i

číslovka

význam

1. jeden, jedna, jedno, 1

japonština

varianty

• 弌
• 壹
• 壱

číslovka (1)

• čtení je sinojaponské

výslovnost

• IPA: [i˨.t͡ɕi˦]
•  一 - iči^{? • info}

přepis

• kana: イチ
• rómadži: iči

význam

1. jeden, jedna, jedno, 1

číslovka (2)

japonské čtení (jen při počítání nejvýše do deseti)

výslovnost

1. IPA: [çito]
2. IPA: [çi]

přepis

• hiragana: ひと－
• rómadži: hito-
• hiragana: ひ－
• rómadži: hi-

význam

1. jeden, jedna, jedno, 1

kandži

čtení

• sinojaponské:
  • イチ (iči); příklady: 一番 - イチバン (ičiban), 第一 - ダイイチ (daiiči)
  • イツ (icu)
  • cumaruon forma: イッ (i--); příklady: 一本 - イッポン (ippon), 一頭 - イットウ (ittó), 一機 - イッキ (ikki)
• japonské:
  • 一つ - ひとつ (hitocu); příklad: 一つ目 - ひとつめ (hitocume)
  • ひと (hito); příklady: 一口 - ひとくち (hitokuči), 一口話 - ひとくちばなし (hitokučibanaši), 一先 - ひとまず (též: 一先ず hitomazu)
  • ひ (hi); příklad: ひふみよいつむななやここのとお
  • ひとり (hitori); příklad: 一子 - ひとりご (hitorigo)
• nepravidelné
  • 一人 (hitori), 一昨日 (ototoi), 一昨年 (ototoši), 一昨昨日 (sakiototoi), 一昨昨年 (sakiototoši), 一寸 (čotto), 一 (Hadžime (jméno)), mnoho nepravidelných čtení ve vlastních jménech a/nebo příjmeních: (ten, kazu (かづ), kacu, iru, makoto, kazu (かず), osamu, ka, kata, kuni, sane, susumu, taka, tada, či, nobu, hadžimu, hidži, hide, hitoši, masaši, moto, moro a to jak ve složeninách, tak samostatně))

[ [Kategorie:Čínské číslovky|一]] [ [Kategorie:Kandži|一]] [ [Kategorie:Kjóiku1|イチ]] [ [Kategorie:Radikál 001. 一|0]] [ [Kategorie:Japonské číslovky|いち]]

[ [bs:一]] [ [csb:一]] [ [da:一]] [ [de:一]] [ [el:一]] [ [en:一]] [ [es:一]] [ [et:一]] [ [eu:一]] [ [fi:一]] [ [fj:一]] [ [fr:一]] [ [hr:一]] [ [hu:一]] [ [hy:一]] [ [id:一]] [ [io:一]] [ [is:一]] [ [it:一]] [ [ja:一]] [ [ka:一]] [ [ko:一]] [ [la:一]] [ [li:一]] [ [lo:一]] [ [lt:一]] [ [mg:一]] [ [ms:一]] [ [nl:一]] [ [nn:一]] [ [no:一]] [ [pl:一]] [ [pt:一]] [ [ro:一]] [ [ru:一]] [ [sv:一]] [ [sw:一]] [ [ta:一]] [ [th:一]] [ [tl:一]] [ [tr:一]] [ [uk:一]] [ [vi:一]] [ [zh:一]] [ [zh-min-nan:一]]

Možná hledáte 矛. { {Upravit/dne|20121127193037}}

čínština

substantivum 予

přepis

• pinyin: yú (yu2), yǔ (yu3)
• Švarný: jü

význam

1. já, my =(autor toho(to) textu)
2. dát
3. předem

varianty

• 豫

japonština

substantivum

přepis

• kana: ヨ
• rómadži: jo

význam

1. já, my =(autor toho(to) textu)

kandži

čtení

• sinojaponské:
  • ヨ (jo); příklady: 予定 - ヨテイ (jotei), 予防 - ヨボウ (jobó), 予科 - ヨカ (joka), 予報 - ヨホウ (johó), 猶予 - ユウヨ (jújo), 予算 - ヨサン (josan)
• japonské:
  • あらかじめ (arakadžime); příklad: 予め (arakadžime)
  • かね (kane); příklady: 予て - かねて (kanete), 予予/予々 - かねがね (kanegane)
• nepravidelné:
  • 猶予 (izajoi)

[ [Kategorie:Čínská substantiva|予]] [ [Kategorie:Kjóiku3|ヨ]] [ [Kategorie:Kandži|予]] [ [Kategorie:Radikál 006. 亅|3]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|よ]]

[ [en:予]] [ [fj:予]] [ [fr:予]] [ [hu:予]] [ [ja:予]] [ [ko:予]] [ [li:予]] [ [mg:予]] [ [ms:予]] [ [pl:予]] [ [ru:予]] [ [vi:予]] [ [zh:予]] [ [zh-min-nan:予]]

čínština 両

1.

číslovka

2.

substantivum

přepis

• Pinyin: liǎng (liang3)
• Švarný: liang

význam

1. oba, obě
2. tael váhová jednotka, cca 40 g; stříbrné historické platidlo

varianty

• 两
• 兩 Poznámka: v čínštině je používána tato forma, narozdíl od japonštiny
• 㒳

japonština

podstatné jméno

přepis

• kana: テール
• rómadži: téru

význam

1. tael váhová jednotka, cca 40 g; stříbrné historické platidlo

přepis

• kana: リョウ
• rómadži: rjó

význam

1. pomocné slovo pro počítání vozidel

kandži

čtení

• sinojaponské:
  • リョウ (rjó); příklad - 両親 - リョウシン (rjóšin); 両方 - リョウホウ (rjóhó) (=oba)
• japonské:
  • ふたつ: (futacu [ftacu])
• fonetický přepis (katakanou) slova z portugalštiny, prapůvodně z malaištiny (tahil)
  • テール: (téru)

[ [Kategorie:Čínské číslovky|両]] [ [Kategorie:Čínská substantiva|両]] [ [Kategorie:Kjóiku3|リョウ]] [ [Kategorie:Kandži|両]] [ [Kategorie:Radikál 001. 一|5]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|てえる]] [ [Kategorie:Japonské numerativy|りょう]]

[ [en:両]] [ [fj:両]]

čínština 中

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

způsob psaní

animace pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

příslovce/substantivum

přepis

• Pinyin: zhōng (zhong1), zhòng (zhong4)
• Švarný: čung

význam

1. uprostřed
2. střed

japonština

adjektivum/substantivum/příslovce

přepis

• kana: なか
• rómadži: naka

význam

1. uprostřed
2. střed
3. střední
4. prostřední
5. během, za (činnosti)

synonyma

• 中心
• 内
• 真ん中

homonyma

• 仲
• 那珂, 那賀
• 菜加
• 菜華
• a mnoho dalších

antonyma

• 外

kandži

čtení

• sinojaponské:
  • チュウ (čú); příklady: - 中国/中國 - チュウゴク (Čúgoku), 中华人民共和国 - チュウカジンミンキョウワコク (Čúka džinmin kjówakoku), 中華民国 - チュウカミンコク (Čúka minkoku) 中世 チュウセイ (čúsei [čúsé]), お話し中 - おはなしチュウ (o-hanašičú)
  • -ヂュウ (-džú)
• japonské:
  • なか: (naka); příklad: 中指 - なかゆび (nakajubi)
  • うち (uči)

[ [Kategorie:Čínská adjektiva|中]] [ [Kategorie:Kandži|中]] [ [Kategorie:Kjóiku1|チュウ]] [ [Kategorie:Radikál 002.丨|3]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|なか]]

[ [da:中]] [ [el:中]] [ [en:中]] [ [et:中]] [ [fi:中]] [ [fj:中]] [ [fr:中]]

čínština 丸

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

způsob psaní

znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

přepis

• Pinyin: wán (wan2)
• Švarný: wan

adjektivum

význam

1. kulatý

japonština

přepis

• hiragana: まる
• rómadži: maru

substantivum 1.

význam

1. kruh kulatý objekt

synonymum 1.

• 円

substantivum 2.

význam

1. pilulka, kulka, kulička (nevelká)

numerativ 3.

význam

1. numerativ pro malé kulaté předměty (pilulky)

adjektivum 4.

význam

1. kulatý

číslovka 5.

význam

1. nula pouze jako čtená po jednom, např. při diktování čísla telefonu,

synonymum 5.

• ○

přípona 6.

význam

1. přípona za názvy lodí, (označuje loď)

kandži

čtení

• sinojaponské:

[ [Kategorie:Čínská substantiva|丸]] [ [Kategorie:Kjóiku2|ガン]] [ [Kategorie:Kandži|丸]] [ [Kategorie:Radikál 003.丶|2]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|まる]]

[ [en:丸]] [ [fi:丸]] [ [fr:丸]]

Možná hledáte 王.

čínština 主

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

způsob psaní

animace pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

Tento způsob psaní se používá v čínštině; postup psaní v japonštině je odlišný!

etymologie

Znak je odvozen ze znaku 王 (král); levý bod nahoře představuje plamen.

přepis

• Pinyin: lí (li2), zhǔ (zhu3)
• Švarný: li, ču

substantivum

význam

1. hospodář, pán domu
2. hlavní vlastník

japonština

způsob psaní

znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

Tento způsob psaní se používá v japonštině; postup psaní v čínštině je odlišný!

výslovnost

• IPA: [nɯɕi]

přepis

• hiragana: ぬし
• rómadži: nuši

význam

1. hospodář, vládce, vlastník, šéf

podstatné jméno 2.

přepis

• hiragana: あるじ
• rómadži: arudži

význam

1. hlava rodiny, hospodář, muž, vlastník

výslovnost

• IPA: [ɕɯ]

přepis

• hiragana: しゅ
• rómadži: šu

význam

1. vládce, pán, man, lord

výslovnost

• IPA: [omo]

přepis

• hiragana: おも
• rómadži: omo

význam

1. hlavní

kandži

čtení

• sinojaponské:
  • シュ (šu); příklady: 主人 - シュジン (šudžin), 主文 - シュブン (šubun), 主知的 - シュチテキ (šučiteki), 主要工業 - シュヨウコウギョウ (šujó kógjó), -主義 - -シュギ (-šugi)
  • シュウ (šú); příklady: 主殺し - シュウころし (šúkoroši), 主命 - シュウメイ/シュメイ (šúmei [šúmé]/šumei [šumé])
  • ス (su); na švu pro snadnější výslovnost zněle - příklad: 坊主 - ボウズ (bózu)
• japonské:
  • 主 - ぬし (nuši); příklady: 与え主 - あたえぬし (ataenuši), お主 - おぬし (onuši), 救い主 - すくいぬし (sukuinuši)
  • 主 - あるじ (arudži); příklad (nepravidelné): 主人 - あるじ (arudži)
  • おも (omo); příklady: 主な - おもな (omona), 主に - おもに (omoni), 主根 - おもね (omone)

[ [Kategorie:Čínská substantiva|主]] [ [Kategorie:Kandži|主]] [ [Kategorie:Kjóiku3|シュ]] [ [Kategorie:Radikál 003.丶|4]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|ぬし]]

[ [en:主]] [ [fr:主]] [ [hu:主]] [ [id:主]]

čínština 乃

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

způsob psaní

animace pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

etymologie

Ideogram. Postava těhotné ženy s uvolněnými/převislými prsy a břichem.

přepis

• Pinyin: nǎi (nai3)
• Švarný: naj

adverbium/substantivum

význam

1. tedy, tudíž, naznačuje výsledek/následek příčiny, jmenovitě

varianty

• 迺

japonština

partikule

přepis

• hiragana: の
• rómadži: no

význam

1. partikule, vyjadřující nejčastěji genitiv a/nebo přivlasňovací pád; zastaralá forma dnešní partikule の

kandži

čtení

• sinojaponské:
  • ダイ (dai); příklady:乃父 - ダイフ (daifu), 乃公 - ダイコウ (daikó)
  • ナイ (nai)
• japonské:
  • すなわち (sunawači); příklad: 乃ち - すなわち (sunawači)
  • なんじ (nandži)
  • お (o)
  • の (no)
  • のり (nori)

[ [Kategorie:Čínská substantiva|乃]] [ [Kategorie:Kandži|乃]] [ [Kategorie:Radikál 004.丿|1]] [ [Kategorie:Japonské partikule|の]]

[ [en:乃]] [ [fr:乃]]

čínština 小

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

způsob psaní

animace pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

adjektivum/substantivum

etymologie

Ideogram 小 je zobrazením člověka 人 s rukama pokleslýma a nerozkročeného, který naznačuje význam malý. V protikladu k tomu, ideogram 大 zobrazuje člověka (人) s rukama upaženýma co nejšíře, který naznačuje význam veliký/rozlehlý. Srovnejte též se znaky 尢, 文, 夭 a 父.

přepis

• Pinyin: xiǎo (xiao3), shào (shao4)
• Švarný: siao, šao

význam

1. malý (rozměrem)
2. malý (významem)
3. malý (nedospělý)
4. drobný
5. nedůležitý

japonština

předpona

přepis

• kana: こ
• rómadži: ko-

homonyma

• 子, 児
• 仔
• 古
• 故
• 個, 箇
• 粉
• 蚕, 蠶
• 戸, 戶, 户
• 雇, 僱
• 顧, 顾
• 乎
• 呼
• 固
• 枯
• 胡
• 胡
• 湖
• 糊
• 狐
• 孤
• 弧
• 虎, 乕
• 股
• 庫, 库
• 誇, 夸
• 鼓, 皷
• 己
• 冴, 冱, 沍
• 凅, 涸 ... a mnoho dalších

přepis

• kana: お
• rómadži: o-

homonyma

• お
• 御
• 尾
• 男
• 緒
• 雄, 牡
• 於, 于
• 嗚, 呜
• 噁 ... a mnoho dalších

význam

1. malý
2. drobný
3. podružný
4. malý (nedospělý)

antonyma

• 大

kandži

čtení

• sinojaponské:
  • ショウ (šó); příklady:小学校 - ショウガッコウ (šógakkó), 小説 - ショウセツ (šósecu), 小児科 - ショウニカ (šónika),
• japonské:
  • お-; příklady: 小川 - おがわ (ogawa), 小田 - おだ (oda/Oda)
  • こ-; příklady: 小切手 - こぎって (kogitte), 小犬 - こいぬ (koinu), 小牛 - こうし (ko'uši), 小麦 - こむぎ (komugi), 小春 - こはる (koharu)
  • 小さい - ちいさい (čiisai [čísai])
• nepravidelné:
  • 小火 - (boja), 小百合 - (sajuri), 小豆 - (azuki), 小波 - (sazanami/sasanami), 小夜 - (sajo), 小鳴き - (sasanaki), 小鮑 - (tokobuši; Sulculus diversicolor supertexta, jinak také 床臥, 常節)

antonyma

• 大

[ [ar:小]] [ [ca:小]] [ [chr:小]] [ [da:小]] [ [el:小]] [ [en:小]] [ [fi:小]] [ [fj:小]] [ [fr:小]] [ [hu:小]] [ [it:小]] [ [ja:小]] [ [ko:小]] [ [li:小]] [ [lt:小]] [ [mg:小]] [ [ms:小]] [ [nl:小]] [ [no:小]] [ [pl:小]] [ [pt:小]] [ [ru:小]] [ [ta:小]] [ [th:小]] [ [tr:小]] [ [uk:小]] [ [vi:小]] [ [zh:小]] [ [zh-min-nan:小]]

[ [Kategorie:Čínská adjektiva|小]] [ [Kategorie:Kandži|⼩00]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ショウ]] [ [Kategorie:Japonské předpony|こ]]

土

Možná hledáte 士 nebo ±.

čínština

Historické formy znaku Kusurija/Pískoviště

způsob psaní

animace pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“znázornění pořadí tahů v zápisu znaku „Kusurija/Pískoviště“

etymologie

Znak znázorňuje hroudu hlíny na hrnčířském kruhu. Jeden z pěti tradičních základních živlů: 火, 水, 木, 金, 土: oheň, voda, strom/dřevo, kov, země/půda. Ke každému živlu přísluší určitá barva; k půdě přísluší barva žlutá. Protože je jedním ze základních pěti živlů, značné množství znaků/kandži jej používá jako radikál (jeho číslo je 32. (z 214 celkem)).

přepis

• Pinyin: tǔ (tu3)
• Švarný: tchu

varianty

• 圡, 𡈽

podstatné jméno

význam

1. země, půda, (hlína)

japonština

podstatné jméno (1)

přepis

• hiragana: つち
• rómadži: cuči

význam

1. půda, hlína, země

synonyma

• 地
• 土壌

zkratka 2.

zkráceno z fonetického znakového přepisu 土耳古 (Toruko) - Turecko

přepis

• kana: ト
• rómadži: To

význam

1. Turecko

zkratka 3.

přepis

• kana: ド
• rómadži: do

význam

1. zkratka pro 土曜日 (sobota)

zkratka 4.

přepis

• kana: ド
• rómadži: do

význam

1. zkratka pro 土星 (Saturn)

kandži

čtení

• sinojaponské:
  • ト (to); příklady: 土地 - トチ (toči), 土耳古 - (Toruko)
  • ド (do); příklady: 土曜日 - ドイヨウび (dojóbi), 土星 - ドセイ (Dosei), 土国 - ドコク (Dokoku), 土着 - ドチャク (dočaku), 郷土 - キョウド (kjódo)
• japonské:
  • つち (cuči); příklady: 土肥えた - つちこえた (cučikoeta), 土埃 - つちぼこり (cučibokori), 土蛍 - つちぼたる (cučibotaru)
• nepravidelné:
  • 土産 - みやげ (mijage), 土器 (kawarake), 土龍/土竜 (mogura)

[ [Kategorie:Čínská substantiva|土]] [ [Kategorie:Kandži|⼟00]] [ [Kategorie:Kjóiku1|ド]] [ [Kategorie:Japonská substantiva|つち]] [ [Kategorie:Japonské zkratky|ど]]

[ [chr:土]] [ [en:土]] [ [fi:土]] [ [fj:土]] [ [fr:土]] [ [hu:土]] [ [it:土]] [ [ja:土]] [ [ko:土]] [ [la:土]] [ [li:土]] [ [mg:土]] [ [ms:土]] [ [no:土]] [ [pl:土]] [ [pt:土]] [ [ru:土]] [ [sv:土]] [ [sw:土]] [ [ta:土]] [ [tl:土]] [ [uk:土]] [ [zh:土]] [ [zh-min-nan:土]]