čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [uːdɛrɲɪt͡sɛ]

dělení

editovat
  • úder-ni-ce

etymologie

editovat

Ženská varianta označení úderník, rozšířena koncem čtyřicátých let dvacátého století v souvislosti s větším nasazením žen do průmyslu.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ údernice údernice
genitiv údernice údernic
dativ údernici údernicím
akuzativ údernici údernice
vokativ údernice údernice
lokál údernici údernicích
instrumentál údernicí údernicemi

význam

editovat
  1. mimořádně výkonná pracovnice
    • Nikdo neměl sběru více — z Berušky je údernice.[2]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. DOKULIL, Miloš. Nová skutečnost v zrcadle slovní zásoby češtiny. Naše řeč, 1951, roč. 35, čís. 7–8. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. SEKORA, Ondřej. Kousky mládence Ferdy mravence. Praha : Melantrich, 1950.