þegen

staroangličtina

výslovnost

• IPA: [θejn]

etymologie

Z předpokládaného pragermánského *þegnaz

varianty

• þegn

podstatné jméno

• rod mužský

význam

1. sluha, poddaný
2. (básnicky) rek, hrdina, bojovník, válečník

související

• maguþegn (válečník; sluha)
• þegenboren / þegnboren (chámského rodu)
• þegnian (sloužit)