časoprostor

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡ʃasoprostor]

dělení

• ča-so-pro-s-tor

etymologie

Z předpony časo- a substantiva prostor.

varianty

• prostoročas

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	časoprostor	časoprostory
genitiv	časoprostoru	časoprostorů
dativ	časoprostoru	časoprostorům
akuzativ	časoprostor	časoprostory
vokativ	časoprostore	časoprostory
lokál	časoprostoru	časoprostorech
instrumentál	časoprostorem	časoprostory

význam

1. (ve fyzice) spojení prostoru a času v teorii relativity

překlady

1. • angličtina: space-time
   • čínština: 时空
   • japonština: 時空
   • kantonština: 時空
   • litevština: erdvėlaikis m
   • němčina: Raumzeit ž
   • polština: czasoprzestrzeń ž
   • ruština: пространство-время
   • slovenština: časopriestor

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-03-18]. Heslo časoprostor.

externí odkazy

• Článek Časoprostor ve Wikipedii