Wikislovník

češství

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈt͡ʃɛʃ.stviː]

dělení

editovat
  • češ-ství

podstatné jméno

editovat
  • rod střední

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ češství češství
genitiv češství češství
dativ češství češstvím
akuzativ češství češství
vokativ češství češství
lokál češství češstvích
instrumentál češstvím češstvími

význam

editovat
  1. vědomí příslušnosti k českému národu a české národní identitě
    • Dobré občanství, češství i evropanství od nás vyžadují spolehlivé zakořenění ve vědomí vlastních hodnot v dějinách i kultuře.[1]
    • Patočka v ní uvažuje o českých dějinách a říká, že tady se vždycky svářila dvě pojetí češství. Nejen to katolické a protestantské, o to tolik nejde. Podle Patočky tu vždy stálo češství, které chtělo spoluřešit osudy Evropy – ať už jde o Karla IV., husity, anebo naposledy o stavovské povstání. A proti tomuto češství stálo češství malé, které se tak krásně manifestuje v Babičce Boženy Němcové. Je líbezné, ale také se uzavírá do české kotliny a rezignuje na evropanství. Tohle malé češství jistě může mít podobu hrdého plebejství, ale taky nechutného lokajství: když líbáte ruku velkomožným pánům, ale za jejich zády se jim pošklebujete.[2]

překlady

editovat

antonyma

editovat
  1. nečešství; (částečně) odrodilost, světoobčanství, kosmopolitismus, renegátství, němectví, rusáctví

související

editovat

poznámky

editovat
  1. ↑ KALUS, Jaromír. Slezský ústav a výzkum dějin Slezska. Úvodní slovo. In Slezsko v dějinách českého státu. 1998 : Slezský ústav SZM Opava, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity Opava, 8. ISBN 80-86101-18-5. S. 9.
  2. ↑ Martin C. PUTNA / Petr KAMBERSKÝ: Jak Schwarzenberg (ne)otřásl Prahou. Čecháčkovství tu bylo vždycky a občas zvítězí, říká profesor Putna, 22. listopadu 2023

externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=češství&oldid=1325874“