Nechť si lid nám tleská, aneb nás proklíná ve své zaslepenosti, žádati budeme lidská práva, stojí v ustavujícím manifestu Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické, který tehdy populární národní zájmy prohlásil za „povrchní a bez obsahu“. Čtrnáctero mladých aktivistů s věkovým průměrem 26 let tehdy nad půllitry v hostinci U Kaštanu žádalo „právo na život, vzdělání a svobodu pro celé člověčenstvo“. Myšlenky to byly krásné, jejich globální provedení se ale nepovedlo dodnes.[1]