češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • druh

podstatné jméno (1)Editovat

  • rod mužský životný

etymologieEditovat

Ve významu „společník“ lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, vyvinuté z praslovanského *drugъ, pocházejícího z indoevropského *dhrougho- (asi „člen vojenské družiny“).[1]

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ druh druzi / druhové
genitiv druha druhů
dativ druhu / druhovi druhům
akuzativ druha druhy
vokativ druhu druzi / druhové
lokál druhu / druhovi druzích
instrumentál druhem druhy

významEditovat

  1. společník, přítel
    • Promluvil k druhům v boji.
  2. muž žijící se ženou ve společné domácnosti mimo manželství

překladyEditovat

  1. společník, přítel
  2. muž ženy

synonymaEditovat

  1. společník, přítel, kamarád, brach
  2. muž, partner, přítel

souvisejícíEditovat

podstatné jméno (2)Editovat

  • rod mužský neživotný

etymologieEditovat

Ve významu „sorta“ se vyvinulo jen v češtině a slovenštině ze spojení toho druh, např. ten nůž je mého druh („ten nůž je stejný jako můj“), které se později pozměnilo na toho druhu, z čehož se posléze vyabstrahoval nový význam.[2][3]

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ druh druhy
genitiv druhu druhů
dativ druhu druhům
akuzativ druh druhy
vokativ druhu druhy
lokál druhu druzích
instrumentál druhem druhy

významEditovat

  1. způsob, charakter, forma, souhrn specifických vlastností, typ
    • Je to zločinec nejhoršího druhu.
  2. skupina jednotlivin shodující se v podstatných znacích
    • Systematika se zabývá tříděním druhů rostlin.
    • Čeština rozlišuje 10 druhů slov.

překladyEditovat

  1. typ
  2. skupina, sorta

synonymaEditovat

  1. charakter, forma, typ, zrno
  2. odrůda, skupina, sorta, žánr

souvisejícíEditovat

slovenštinaEditovat

výslovnostEditovat

podstatné jméno (1)Editovat

  • rod mužský životný

etymologieEditovat

Ve významu „společník“ lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, vyvinuté z praslovanského *drugъ, pocházejícího z indoevropského *dhrougho- (asi „člen vojenské družiny“).

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ druh druhovia
genitiv druha druhov
dativ druhovi druhom
akuzativ druha druhov
lokál druhovi druhoch
instrumentál druhom druhmi

významEditovat

  1. společník, přítel
    • Prehovoril k druhom v boji.
  2. muž žijící se ženou ve společné domácnosti mimo manželství

synonymaEditovat

  1. priateľ, spoločník, kamarát
  2. muž, partner, priateľ

souvisejícíEditovat

podstatné jméno (2)Editovat

  • rod mužský neživotný

etymologieEditovat

Ve významu „sorta“ se vyvinulo jen v češtině a slovenštině ze spojení toho druh, např. ten nůž je mého druh („ten nůž je stejný jako můj“), které se později pozměnilo na toho druhu, z čehož se posléze vyabstrahoval nový význam.

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ druh druhy
genitiv druhu druhov
dativ druhu druhom
akuzativ druh druhy
lokál druhu druhoch
instrumentál druhom druhmi

významEditovat

  1. způsob, charakter, forma, souhrn specifických vlastností, typ
    • Človek svojho druhu.
    • Druh lepidla.
  2. skupina jednotlivin shodující se v podstatných znacích
    • Taxonómia klasifikuje živých organizmov do hierarchicky usporiadaných kategórií, ako sú druhy.

synonymaEditovat

  1. typ
  2. sorta, odroda, kultivar, žáner

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2013-08-15]. Heslo druh.
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „druh1“, s. 146.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „druh2“, s. 146.
  3. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 3., nezměněné vyd. Praha : Academia, 1971. 866 s. Heslo „druh“, s. 130.

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Druh ve Wikipedii
  •   Téma Druh ve Wikicitátech
  •   Téma Druh (osoba) ve Wikicitátech