Wikislovník

druh

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • druh

podstatné jméno (1) editovat

  • rod mužský životný

etymologie editovat

Ve významu „společník“ lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, vyvinuté z praslovanského *drugъ, pocházejícího z indoevropského *dhrougho- (asi „člen vojenské družiny“).[1]

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ druh druzi / druhové
genitiv druha druhů
dativ druhu / druhovi druhům
akuzativ druha druhy
vokativ druhu druzi / druhové
lokál druhu / druhovi druzích
instrumentál druhem druhy

význam editovat

  1. společník, přítel
    • Promluvil k druhům v boji.
  2. muž žijící se ženou ve společné domácnosti mimo manželství

překlady editovat

  1. společník, přítel
  2. muž ženy

synonyma editovat

  1. společník, přítel, kamarád, brach
  2. muž, partner, přítel

související editovat

podstatné jméno (2) editovat

  • rod mužský neživotný

etymologie editovat

Ve významu „sorta“ se vyvinulo jen v češtině a slovenštině ze spojení toho druh, např. ten nůž je mého druh („ten nůž je stejný jako můj“), které se později pozměnilo na toho druhu, z čehož se posléze vyabstrahoval nový význam.[2][3]

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ druh druhy
genitiv druhu druhů
dativ druhu druhům
akuzativ druh druhy
vokativ druhu druhy
lokál druhu druzích
instrumentál druhem druhy

význam editovat

  1. způsob, charakter, forma, souhrn specifických vlastností, typ
    • Je to zločinec nejhoršího druhu.
  2. skupina jednotlivin shodující se v podstatných znacích
    • Systematika se zabývá tříděním druhů rostlin.
    • Čeština rozlišuje 10 druhů slov.

překlady editovat

  1. typ
  2. skupina, sorta

synonyma editovat

  1. charakter, forma, typ, zrno, ražení
  2. odrůda, skupina, sorta, žánr

související editovat

slovenština editovat

výslovnost editovat

podstatné jméno (1) editovat

  • rod mužský životný

etymologie editovat

Ve významu „společník“ lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, vyvinuté z praslovanského *drugъ, pocházejícího z indoevropského *dhrougho- (asi „člen vojenské družiny“).

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ druh druhovia
genitiv druha druhov
dativ druhovi druhom
akuzativ druha druhov
lokál druhovi druhoch
instrumentál druhom druhmi

význam editovat

  1. společník, přítel
    • Prehovoril k druhom v boji.
  2. muž žijící se ženou ve společné domácnosti mimo manželství

synonyma editovat

  1. priateľ, spoločník, kamarát
  2. muž, partner, priateľ

související editovat

podstatné jméno (2) editovat

  • rod mužský neživotný

etymologie editovat

Ve významu „sorta“ se vyvinulo jen v češtině a slovenštině ze spojení toho druh, např. ten nůž je mého druh („ten nůž je stejný jako můj“), které se později pozměnilo na toho druhu, z čehož se posléze vyabstrahoval nový význam.

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ druh druhy
genitiv druhu druhov
dativ druhu druhom
akuzativ druh druhy
lokál druhu druhoch
instrumentál druhom druhmi

význam editovat

  1. způsob, charakter, forma, souhrn specifických vlastností, typ
    • Človek svojho druhu.
    • Druh lepidla.
  2. skupina jednotlivin shodující se v podstatných znacích
    • Taxonómia klasifikuje živých organizmov do hierarchicky usporiadaných kategórií, ako sú druhy.

synonyma editovat

  1. typ
  2. sorta, odroda, kultivar, žáner

související editovat

poznámky editovat

  1. ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „druh1“, s. 146.
  2. ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „druh2“, s. 146.
  3. ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 3., nezměněné vyd. Praha : Academia, 1971. 866 s. Heslo „druh“, s. 130.

externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=druh&oldid=1254577“