čtyřkolový
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [t͡ʃtɪr̝̊kɔlɔviː]
dělení editovat
- čtyř-ko-lo-vý
varianty editovat
přídavné jméno editovat
- tvrdé
skloňování editovat
| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | čtyřkolový | čtyřkolový | čtyřkolová | čtyřkolové | čtyřkoloví | čtyřkolové | čtyřkolové | čtyřkolová |
| genitiv | čtyřkolového | čtyřkolového | čtyřkolové | čtyřkolového | čtyřkolových | čtyřkolových | čtyřkolových | čtyřkolových |
| dativ | čtyřkolovému | čtyřkolovému | čtyřkolové | čtyřkolovému | čtyřkolovým | čtyřkolovým | čtyřkolovým | čtyřkolovým |
| akuzativ | čtyřkolového | čtyřkolový | čtyřkolovou | čtyřkolové | čtyřkolové | čtyřkolové | čtyřkolové | čtyřkolová |
| vokativ | čtyřkolový | čtyřkolový | čtyřkolová | čtyřkolové | čtyřkoloví | čtyřkolové | čtyřkolové | čtyřkolová |
| lokál | čtyřkolovém | čtyřkolovém | čtyřkolové | čtyřkolovém | čtyřkolových | čtyřkolových | čtyřkolových | čtyřkolových |
| instrumentál | čtyřkolovým | čtyřkolovým | čtyřkolovou | čtyřkolovým | čtyřkolovými | čtyřkolovými | čtyřkolovými | čtyřkolovými |
význam editovat
- mající čtyři kola nebo tvořený čtyřmi koly
- Fiakr (franc. fiacre), název, jehož se dostalo veřejným povozům čtyřkolovým a čtyřmístným, poprvé v Paříži r. 1640 zřízeným.[1]
překlady editovat
- němčina: vierrädrig
- nizozemština: vierwielig
poznámky editovat
- ↑ Fiakr. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1895. s:Ottův slovník naučný/Fiakr Díl 9, s. 156.