čubička

čeština

etymologie

Zdrobnělina ze slova čuba.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	čubička	čubičky
genitiv	čubičky	čubiček
dativ	čubičce	čubičkám
akuzativ	čubičku	čubičky
vokativ	čubičko	čubičky
lokál	čubičce	čubičkách
instrumentál	čubičkou	čubičkami

význam

1. plavecký styl podobný psímu
   • Dokud ho nenaučili prsa a kraul, plaval vždy jen čubičkou - taktak, že se neutopil.
2. (vulgárně, zdrobněle) fena
   • Při venčení se náš Azor žene za každou čubičkou, ať hárá nebo nehárá.
3. (vulgárně, zdrobněle) žena, děvka
4. (hanlivě, zastarale) noviny Národní politika (též Čubička)
   • „Co jste to vyváděl na Karlově mostě?“ „Já jsem nic nevyváděl. Četl jsem v ‚čubičce‘, že tam utopili svatého Jana, tak jsem ho chtěl vytáhnout. Oni mi v tom bránili a chtěli mne zastřelit, ale já jsem se nedal.“
   • A v místních politických kruzích nemáte nikoho známého?" "To mám, vašnosti, kupuji si odpoledníčka Národní politiky, čubičky."

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-03-07]. Heslo čubička.