čumáček

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡ʃʊmaːt͡ʃɛk]

dělení

• ču-má-ček

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	čumáček	čumáčky
genitiv	čumáčku / čumáčka	čumáčků
dativ	čumáčku	čumáčkům
akuzativ	čumáček	čumáčky
vokativ	čumáčku	čumáčky
lokál	čumáčku	čumáčcích / čumáčkách
instrumentál	čumáčkem	čumáčky

význam

1. (zdrobněle) čumák

překlady

1. • řečtina: μυτίτσα ž

synonyma

1. nosík, nosánek, (částečně) rypáček, nosíček

související

• čumákovat
• čumět