čumět
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [t͡ʃʊmɲɛt]
dělení
editovat- ču-mět
sloveso
editovat- nedokonavé
varianty
editovat- (zastarale, knižně) čuměti
časování
editovat| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | čumím | čumíš | čumí | čumíme | čumíte | čumí / čumějí |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| čum | čumme | čumte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | čuměl | čuměla | čumělo | čuměli | čuměly | čuměla |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| přítomný | čuměje / čumě | čumějíc / čumíc | čumějíce / čumíce |
význam
editovat- (v obecném jazyce, expresivně) dívat se (zpravidla upřeně, vyjeveně, zvědavě nebo hloupě)
- Kam čumíš?
- Do půlnoci jsme čuměli na televizi.
- „Ty nemáš co čumět někam nahoru, ale hezky před sebe na silnici!“ poučím ho.[1]
- (v obecném jazyce, expresivně) nečinně postávat
- Jenom tady čumíš a nic užitečného neděláš.
- (v obecném jazyce, expresivně) žasnout, divit se
- Mám pro vás obrovskou novinu, to budete čumět na drát.
překlady
editovatsynonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ Luděk Stínil: Mladí muži v ráži
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957. Heslo čuměti.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo čumět.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-01-23]. Heslo čumět.
- Akademický slovník současné češtiny. Ústav pro jazyk český, 2017-. Heslo čumět.
- Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo čumět (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
- Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "čumět".