polština

editovat

výslovnost

editovat

etymologie

editovat

Z němčiny.

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ łańcuch łańcuchy
genitiv łańcuchu łańcuchów
dativ łańcuchowi łańcuchom
akuzativ łańcuch łańcuchy
instrumentál łańcuchem łańcuchami
lokál łańcuchu łańcuchach
vokativ łańcuchu łańcuchy

význam

editovat
  1. řetěz
    • W starszych łańcuchach, przeznaczonych głównie do pracy w napędach bez przerzutek, blaszki wewnętrzne nie miały kołnierzy przy otworach a ich rolę spełniały tulejki, które łączyły pary blaszek na sztywno. – U starších řetězů, určených hlavně pro šlapání v discích bez ozubených koleček, neměly vnitřní plíšky u otvorů příruby a jejich roli plnily objímky/pouzdérka, které pevně spojovaly dvojice plíšků.
    • Niech w kuźni naszej ogień bucha, zanim ostygnie — przekuj stal, by łańcuch spadł z wolnego ducha, a dom niewoli — zniszcz i spal! – Ať v naší kovárně praská, kuj ocel, dokud nevychladne, aby z volného ducha spadl[y] řetěz[y], a ten dům otroctví znič a spal![1]
  2. pohoří
  3. (v matematice, v informatice) řetězec

související

editovat

slovní spojení

editovat

fráze a idiomy

editovat

poznámky

editovat
  1. Eugène POTTIER: Międzynarodówka, z francouzštiny do polštiny přeložila Maria MARKOWSKA, 1920