łuczywo

polština

výslovnost

• IPA: [wuˈt͡ʂɨ.vɔ]
•  łuczywo^{? • info}

etymologie

Z předpokládaného praslovanského *lučivo, které z praindoevropského *lewk-.

podstatné jméno

• rod střední

význam

1. pochodeň, louč, fakule
   • Żołnierze pogasili teraz łuczywo, natomiast każdy ściągnął z ramienia to muszkiet, to piszczel, to guldynkę i nuż grzmieć na powitanie pani. – Vojáci nyní uhasili louče, potom každý sňal z ramene mušketu nebo guldynku...

synonyma

1. pochodnia, żagiew

související

• łuczywowy
• łucz