řešeto

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝ɛʃɛtɔ]

dělení

• ře-še-to

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	řešeto	řešeta
genitiv	řešeta	řešet
dativ	řešetu	řešetům
akuzativ	řešeto	řešeta
vokativ	řešeto	řešeta
lokál	řešetu / řešetě	řešetech
instrumentál	řešetem	řešety

význam

1. pomůcka k třídění a prosívání sypkého materiálu
   • Polorozbořený vodojem, dřevěná budka železničního hlídače a vůbec vše, co mělo nějakou stěnu, bylo provrtáno kulemi z ručnic jako řešeto.

synonyma

1. síto