čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ʃcʊkat]

dělení editovat

  • šťu-kat

varianty editovat

sloveso editovat

  • nedokonavé
  • nepřechodné

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas šťukám šťukáš šťuká šťukáme šťukáte šťukají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
šťukej šťukejme šťukejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné šťukal šťukala šťukalo šťukali šťukaly šťukala
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný šťukaje šťukajíc šťukajíce

význam editovat

  1. (nářečně) škytat[2]
    • Tatíček Houdek šťukal dál a nevěnoval vypravováni žádné pozornosti.[3]

související editovat

poznámky editovat

  1. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ, červen 2011, ČÍSLO 6 • ROČNÍK XVII.
  2. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-11-20]. Heslo šťuknout.
  3. Alois Mrštík: Dobré duše, povídka Cikán