šibřinky
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ʃɪbr̝ɪŋkɪ]
dělení editovat
- ši-břin-ky
etymologie editovat
Odvozeno z německého Schabernack — „šprým, žert, taškařice, čtveráctví“. Používání tohoto staročeského slova oživil v 19. století Miroslav Tyrš.[1]
podstatné jméno editovat
- rod ženský
- pomnožné
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | — | šibřinky |
| genitiv | — | šibřinek |
| dativ | — | šibřinkám |
| akuzativ | — | šibřinky |
| vokativ | — | šibřinky |
| lokál | — | šibřinkách |
| instrumentál | — | šibřinkami |
význam editovat
překlady editovat
- masopustní zábava
- taškařice
- němčina: Schabernack m
související editovat
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-04-28]. Heslo šibřinky.
- ↑ Čeština všední i nevšední. Redakce Jaroslav Kuchař, Slavomír Utěšený. Praha : Academia, 1972. Kapitola Mumraje a merendy, s. 309.
externí odkazy editovat
Článek Šibřinky ve Wikipedii
