čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈʃkamna]

etymologie

editovat

Z latinského scamnumlavice. Srovnej např. francouzské escabeau, ruské скамейка, скамья či anglické shambles.

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ škamna škamny
genitiv škamny škamen
dativ škamně škamnám
akuzativ škamnu škamny
vokativ škamno škamny
lokál škamně škamnách
instrumentál škamnou škamnami

význam

editovat
  1. (zastarale) školní lavice
    • Myš nemusí být vidět, ale děvčata i s učitelkou jsou všechny nahoře po škamnách — ta úzkost zděšených tváří![1]
    • O tom je ta roztomilá stará pověst, jak poslali do Prahy odněkud vejce uvařená natvrdo. Tomu jsme se jako děti smály tak, až jsme se těmi dětskými pěstičkami tloukly do škamen. Náš pan učitel se tomu smával taky. Rok co rok.[2]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Jan Neruda: Povídky malostranské
  2. Ondřej Suchý: Dobrý a ještě lepší František Nepil, Ikar, Praha 2009 — cit. dle Korpus.cz