čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈʃlɛm]

dělení editovat

  • šlem

etymologie editovat

Z německého Schleim téhož významu, které vychází od indoevropského *(s)leim- od *(s)lei- (slizký, mazlavý).[1] Z tohoto základu vychází i české sliz,[2] sléz,[3] slimák,[4] slina[5] a zřejmě i slín,[6] mimo to také latinské limax a starořecké λεῖμαξ (slimák), staroislandské slím (sliz, jíl), německé Leim (klíh, lepidlo), irské slemun (hladký).[4]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ šlem šlemy
genitiv šlemu šlemů
dativ šlemu šlemům
akuzativ šlem šlemy
vokativ šleme šlemy
lokál šlemu šlemech
instrumentál šlemem šlemy

význam editovat

  1. vazká slizovitá látka
  2. pěna nebo kal na hladině

synonyma editovat

  1. sliz, (tělní) hlen
  2. kal, pěna, sliz, povlak, mrtvá hladina, slepá hladina, mastná hladina

překlady editovat

  1. vazká slizovitá látka
  2. povlak na hladině

související editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „šlem“, s. 668.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sliz“, s. 612.
  3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sléz“, s. 611.
  4. 4,0 4,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „slimák“, s. 612.
  5. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „slina“, s. 612.
  6. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „slín“, s. 612.