na
Možná hledáte ńa, ña, n̈a, n̪a, ŋa, ȵa, nā, ná, nǎ, nă, nâ, nã, nà, nả, nä, nå, na̱, nạ, nǟ, ña̱, ŋá, na-, n-a, -na, -na-, .na, na., n.a., n:a, n/a, 'na, n'a, -'na, n’â, ná-, -ña, -ná, -nä, -ną, -ná-, Na, nA, NA, Ña, Nā, N.A., Na-, -NÁ nebo -NAʼ.
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
děleníEditovat
- na
předložkaEditovat
- slabičná, strhává na sebe přízvuk z následujícího slova
významEditovat
- (na + lokál) označuje polohu na povrchu něčeho
- Na stole leží čtyři kancelářské sponky.
- Jeden z obrazů již nevisel na zdi, nýbrž byl opřený o pohovku.
- (na + akuzativ) označuje pohyb směrem na povrch něčeho
- Položila na televizor zelený kolíček na prádlo. Co tím myslela?
- (na + akuzativ) vyjadřuje účel, cíl či směřování činnosti
- Jdeš s námi na pivo?
- Na takovou opičárnu se vám já můžu klidně vykašlat.
- Zašli jsme do muzea na prohlídku slavných sbírek.
- (na + lokál) vyjadřuje účel činnosti nebo věci
- Měl ho na starosti.
- (na + akuzativ) vyjadřuje prostředek, nástroj činnosti
- Hrála na piano.
- (na + akuzativ) vyjadřuje časové určení
- Na podzim padá listí se stromů.
- (na + akuzativ) vyjadřuje pohnutku, popud
- Neotevřu na zvonění, na klepání, na volání, na hvízdání, na kopání do dveří, listonoška, kamarádi, snoubenka i pojišťovák tomu, že teď nejsem doma uvěří[1]
- (na + lokál) nahrazuje předložku v
- Na sále je k dispozici občerstvení.
- (na + akuzativ) zdůrazňuje určité přibližné množství
- Takových případů je známo na tisíce.
jazyková poznámkaEditovat
Předložka na v posledních desetiletích často nahrazuje předložku v ve spojeních jako na univerzitě, na fakultě, na vrátnici, na škole, na diskotéce, na kurzu, na vládě, na Praze 6 (kde?), resp. dřívější předložku do (kam?): na kurz, na diskotéku.
překladyEditovat
- —
- —
- popud, pohnutka, původce děje
- angličtina: to, in response to
- francouzština: sur, en réponse à
- —
- —
souvisejícíEditovat
citoslovceEditovat
významEditovat
- (hovorově) vybízí k tomu, aby si od mluvčího něco vzala osoba, které tyká
- Na, tady máš ty peníze.
překladyEditovat
- tumáš
- angličtina: there you are
- francouzština: tiens, voici
- němčina: nimm
- ukrajinština: на
synonymaEditovat
souvisejícíEditovat
mezijazykovéEditovat
zkratkaEditovat
významEditovat
synonymaEditovat
polštinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [na]
děleníEditovat
- na
etymologieEditovat
Etymologické zdroje podávají dva různé výklady. Aleksander Brückner uvádí, že slovo pochází z pruského no, z gótského ana, německého an. Izabela Malmorová poukazuje na celoslovanské na (české na, ruské на) a uvádí praslovanský původ ve slově *na (srovnej s litevským nuō (od, z), lotyšským nuo (od)), z praindoevropského *nō vyvinutého z praindoevropského *anō, a to z praindoevropského *an (nahoru).[2][3]
předložkaEditovat
významEditovat
- na
- Kot wygrzewał się na piecu. – Kočka se vyhřívala na peci.
portugalštinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [nɐ] (evropská)
etymologieEditovat
Srovnej např. italské nella se stejnými funkcemi.
spřežkaEditovat
významEditovat
souvisejícíEditovat
romštinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [na]
děleníEditovat
- na
částiceEditovat
významEditovat
antonymaEditovat
slezštinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [na]
děleníEditovat
- na
předložkaEditovat
významEditovat
svahilštinaEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [nɑ]
spojkaEditovat
významEditovat
tagalogEditovat
výslovnostEditovat
- IPA: [na]
částiceEditovat
významEditovat
- rozvíjí podstatné jméno pomocí přídavného jména
- rozvíjí podstatné jméno pomocí základní nebo řadové číslovky
poznámka k užitíEditovat
Používá se v případě, kdy slovo předcházející partikuli končí na souhlásku, kromě souhlásky n. Pokud slovo předcházející partikuli končí na souhlásku n, použije se partikule -g, pokud slovo předcházející partikuli končí na samohlásku, použije se partikule -ng. Pro vyjádření přivlastnění pomocí osobních zájmen SA(Wikiknihy) se na rozdíl od partikulí -ng a -g nepoužívá, protože žádné osobní zájmeno SA nekončí na souhlásku, kromě souhlásky n.
synonymaEditovat
příslovečné určení časuEditovat
významEditovat
poznámkyEditovat
- ↑ Ivan Mládek: Černá hodinka
- ↑ BRÜCKNER, Aleksander. Słownik etymologiczny języka polskiego. Krakow : Krakowska Spółka Wydawnicza, 1927. (polsky)
- ↑ MALMOR, Izabela. Słownik etymologiczny języka polskiego. Warszawa – Bielsko-Biała : Wydawnictwo Szkolne PWN ParkEdukacja, 2009. Heslo zima. ISBN 978-83-262-0146-2. S. 278. (polsky)
- ↑ 4,0 4,1 4,2 Tagalog - A Complete Course for Beginners. [s.l.] : Living Language, 2007. 272 s. ISBN 978-1400023493. S. 34.